Sladký život na moři

2.kapitola

Probudila jsem se s Bailey ve svém pokoji a sdílela mě. „Jak ses sem dostala,“ zeptala jsem se unaveným hlasem.
„Pan Moseby mě pustil dovnitř, abych tě připravila, tak pojď, protože je to tvůj první den ve třídě,“ usmála se a šla k mému oblečení. „Jo, škola.“ Zívla jsem, pak mě to zasáhlo: „První den! Musím vypadat skvěle,“ řekla jsem, vyskočila z postele a stála vedle Bailey. Vybrala jsem modrou košili, Bailey si vybrala roztrhané džíny, rozhodla jsem se pro malý make-up, oční linku s křidélky a dárek od matky, náhrdelník.
„Páni,“ usmála se.
„Pomůžu ti navlnit vlasy, máme 30 minut,“ usmála jsem se.
„Samozřejmě, víš, myslím, že budeme skvělé kamarádky,“ usmála se a pomohla mi s vlasy.
„Myslím, že budeme, ale nedávej to Lon vědět, bude žárlit,“ zasmála jsem se.
„Ach, moje rty jsou zamknuté na zámek."  zasmála se.
„Co kluci,“ zeptala jsem se.
„Co s nimi,“ řekla a podívala se na moje vlasy.
„Vidím, jak se na tebe Cody dívá, je to rozkošné,“ usmála jsem se.
„Nemá mě rád, jako já jeho,“ slabě se usmála, zatímco se červenala.
„Prosím, vypadá, jako by uviděl anděla z nebe, má tě rád,“ ​​zasmála jsem se.
„Pojďme, než přijdeme pozdě,“ usmála se a podala mi moji tašku.
Když jsme se dostali do třídy, Bailey se posadila a já jsem stála vedle učitelského stolu.
„Dobré ráno třído, ó nový student“ zeptala se.
„Ano, madam,“ usmála jsem se a podala jí lístek s chováním atd.
„Ach, chování, už vás mám rád, jsem paní učitelka Tutweiller. Prosím, posaďte se.“  usmála se
Uviděla jsem volné místo, které bylo vpředu vedle Baileyho. Sedla jsem a vytáhla zápisník a pero.
„Dobře, dnešní hodina je o Romeovi a Julii,“ usmála se a rozdávala knihy.
„Romantická klasika,“ zakňučela jsem.
„Ach, fanoušek Shakespeara,“ zeptala se paní Tutweiller.
„Samozřejmě. Mám na mysli zakázanou lásku mezi dvěma soupeřícími rodinami. A když spolu skončí, je to proto, že zemřou kvůli lásce, aby se dostala pryč od nechtěného manželství, a aby s ním zůstala, a on, protože je mrtvá. Nechci bez ní žít. Pravá láska je kouzelná," bloudila jsem. Všiml jsem si, že se objevila moje druhá strana. „Promiňte,“ usmála jsem se slabě.
„Líbí se mi tvé nadšení, chci, abyste dnes večer přečetli 15 stránek za domácí úkol. Budete ve dvojicích,  Bailey s Codym, Woody s Madison, London s Marcusem, Zack s Valery a zbytek,“ usmála se.
„Jo, milostný příběh,“ usmála se Bailey.
„Bailey,“ zašeptala jsem, „toto je tvá šance zjistit, jestli tě má rád,“ ​​usmála jsem se.
„Valery,“ zakřičela nešťastně „pššš,“
„No tak, romantika, klasické čtení mezi vámi dvěma, další věc, kterou znáte v bílých šatech a on je ve smokingu a říkáte sliby,“ zasmála jsem se.
„Když už mluvíme o tobě a Zackovi, bav se, nemohl včera ani mluvit, pokud to neznělo jako trilogie.“ usmála se
„Bomba, hvězdné války jsou,“ zasmála jsem se.
„Dobře, můžete se sbalit, skoro odtud vypadněte,“ usmála se paní Tutweiller.
„Potkame se u smoothy baru,“ slyšela jsem, jak se Cody zeptal Bailey.
„Bingo,“
Viděla jsem, jak Zack odchází z třídy. „Ahoj Yodo,“ zavolala jsem, když se otočil, a usmál se.
„Ahoj Valery,“ řekl ostýchavě.
„Chci se potkat později, abych si přečetla mohla přečíst tu hru,“ uszmál jsem se, když jsme šli spolu.
„Určitě počkej, chceš hru,“ zeptal se šokovaně
„Duh, chceš říct,“ koktala jsem. Nikdy nekoktám.
„Chtěl bych. Mám novou pozemskou hru Zombie,“ ušklíbl se.
„Sejdeme se v baru Smoothy, kde si můžeme přečíst, zatímco jsem mezi rozkazy,“ usmál se.
„Kolik je hodin?“
„Dvě hodiny, uvidíme se později,“ usmál se.
„Ano, uvidíme se Yodo,“ zasmála jsem se. Bože, co mi to dělá, hm, nikdy jsem se nehihňala před chlapcem, také jsem nikdy nebyla s klukem sama při hraní, nikdy jsem nebyla ve vztahu. Páni, pomalu Val, ty ho ani neznáš a teď mluvíš o vztazích, fuj, city!