La race avec la vie

Sestra

„Víš, že je to jeho sestra," zeptal se mne Nico. Já se jen opřela o zeď tak silně, že to muselo vypadat, že s ní chci splynout.

Je to jeho sestra? A jak bych to podle tebe asi měla vědět? V životě jsem ji neviděla. Dobře vím, že má sestru. Ale jak jsem si pomyslela,v životě jsem ji neviděla. Jak jsem to asi měla poznat.

„Ty jsi ji nepoznala viď," řekl Nico a začal se smát. Já jen pokynula hlavou ve znamení, že nepoznala.

„Bože, já jsem tak hloupá. Jsem na něj naštvaná, a pak zjistím, že pro nic za nic," řekla jsem a opětovně se mi začali kutálet slzy z očí. A já myslela, jak jsem udělala z Dannyho toho nejhoršího na světě, přitom já byla ta kráva, co ho poslala do háje kvůli věci, kterou jsem ani nevěděla.

„Sis, nejsi a ty to víš. Jen si zamilovaná a takové věci se stavají," řekl a objal mě. Následně pokračoval:„Koukni na mne a Mish, jak to s námi dopadlo."

„Jenže ty jsi jí ublížil tím, že sis začal zase s Viv a nic si jí neřekl," řekla jsem smutně, protože šlo o mou nejlepší kamarádku, které můj bratr ublížil, což mi taky trvalo než jsem mu odpustila.

„A hlavně u ní ses nemohl vymluvit na to, že je to tvá sestra, když tvou jedinou sestru moc dobře zná," zasmála jsem se. Nico taky, protože pravdu zná. Ale moc dobře věděl, že tohle jiná situace.

„A ona mně tím, že si začala s Kimim," řekl a já vykulila oči. Cože to právě řekl! Mish mi asi něco bude muset vysvětlit. Pomyslela jsem si.

„Počkat, co? Tys to nevěděla," zeptal se.

„Vypadá můj výraz na to," odpověděla jsem sarkasmem. Brácha se jen zasmál.

„Tak teď už to víš," řekl s pobavením v hlase. Já jsem se jen na něj zašklebila.

S bráškou jsem si povídala asi ještě tak hodinku. Poté odšel, já se šla osprchovat a schoulit do postele, jenže v té jsem moc dlouho nepobyla.

Dan's view:

Celou cestu zpět na hotel mi to nedalo. Stále jsem přemýšlel, proč je na mne El naštvaná krom té absurdní věci. Vždyť jsem nic neudělal.

„Země volá Dana," oznámila mi Michelle. Mamča se jen zasmála.

„Nech ho Michelle. Je zamilovaný až po uši. A řekni zlato, že to tak není," pronesla mamka.

„Co? Ne není nebo jo? Já nevím," vykoktal jsem ze sebe pár, i pro mě, nesmyslných slov, abych je dal do vět.

„Danny je to na tobě až moc dobře poznat, jak tě stále oslňuje Ellie. Už když jsi byl s Jemou, mohl si na ni nechat oči. A teď z ní vyrostla krásná slečna a ty se jí nemůžeš vynadívat. Koukaš na ni jako na svatý obrázek. V něčem ten Max má pravdu," rýpla si do mne mamka. Jen jsem se zašklebil. Mamka můj úšklebek smetla ze stolu a dál to nerozebírala.

Po příjezdu na hotel jsem se se všemi rozloučil a zamířil do svého pokoje. Po cestě jsem potkal Nica.

„Ahoj," pozdravil mě. Kývl jsem zklesle na jeho pozdrav, natož se zastavil.

„Jestli chceš si promluvit s mojí sis, je v pokoji. Myslím si, že byste si měli ujasnit pár věcí. Neboj, mlátit tě za to, že bys randil s mojí sestrou nebudu. Je dost stará na to, aby věděla, co chce," řekl mi Nico a pokračoval ve své cestě. Jakých pár věcí? O čem mluví? Pomyslel jsem si a zamířil jsem k pokoji El.

Když jsem dorazil ke dveřím, bál jsem se zaklepat. Nevěděl jsem, co mám čekat. Po chvíli jsem se odhodlal a zaklepal jsem. Uslyšel jsem zívnutí a kroky.

„Ahoj, co tady děláš? Neměl bys spát," zeptala se a odstoupila od dveří, abych mohl vejít.

„Ahoj, potřebuji si s tebou promluvit," řekl jsem pomálu, ale zklesle.

„Danny, co se děje? Stejně jak ty i já si potřebuji odpočnout...nemůžeme to nechat na ráno. Vím, že...," nenechal jsem ji domluvit a políbil jsem ji. Ona se usmála a polibek mi opětovala. Odtáhla se, aby mohla zavřít dveře a pokračovala k pohovce, kde si sedla. Přisedl jsem si též. Nevěděl jsem, kde začít, tak začala El.

„Víš, ano byla jsem naštvaná kvůli absurditě, ale zároveň...," dala si pauzu. Zřejmě nevěděla, jak to říct. Chytl jsem ji za ruku, aby se ujistila, že mi to může v klidu říci.

„Nevěděla jsem, že ta holka je tvá sestra a trochu jsem žárlila. Na mě si ani nemávnul ani se neusmál. Chápu, že...," přerušil jsem jí.

„Počkej, tys byla naštvaná za to, že na svoji rodinu házím úsměvy a žárlila si na moji sestru," zeptal jsem se se smíchem v hlase. Smutně přikývla. Objal jsem jí, protože mi to přišlo strasně roztomilé. Schoulila se do objetí a přišlo mi, že pláče.

„Nechtěla jsem začít brečet, ale nemohu to zastavit. Cítím se trapně a zaroveň strašně naštvaně. Ne na tebe, ale na sebe. Chápu, že si mě nepozdravil kvůli mému bratrovi či tátovi a od Tess to schytal Max, ale mrzelo mě to," řekla pořád schoulená v objetí. Nevěděl jsem, co dodat. Líbl jsem jí hlavu. Cítil jsem, jak se usmála.

„Nevím, co ti na to mám říct. Naštvaný za to být nemohu, sotva se bavíme den," přerušila mě tentokrát ona.

„Pojď, něco ti musím ukázat," zvedla se a podala mi ruku. Došli jsme do ložnice. Ona mě pustila. Já se opřel o futra. Došla ke svému kufru a něco vytáhla. Podala mi to do ruky. Byla to ona fotka, kterou jsem našel.

„Vždycky jezdí se mnou kamkoliv. Dodává mi pocit bezpečí. Bylo to naposled, kdy jsem s tebou mluvila bez zábran a kdy u toho byl i brácha," řekla. Usmál jsem se. Má pravdu. Tehdy to bylo naposled, kdy jsme spolu mi dva mluvili. Poté jsem se jí já vyhíbal, ale nikdy jsem na ni nepřestal myslet. Vždy jsem se Nica ptal, jak se má El. Když jsem ji včera viděl, nepoznal jsem ji a jak hlupák jsem se představil. Když jsme spolu mluvili večer, došlo mi, že jí znám roky. Tuto vzpomínku jsem vypustil a zapomněl jsem na ni. Nico často říkal, že ze začátku, co jsem se jí vyhíbal, brečela. Moc dobře jsem věděl proč. Jen jsem si to nechtěl přiznat. V té době jsem chodil s Jemou a Ellie bylo ani ne 16. Myslím.

„Omlouvám se ti," řekl jsem a v táhl ji do objetí.

„Jen jsem doufala, že teď mě už alespoň trochu máš rád," řekla.

„Měl jsem tě rád vždycky, proto se na tebe ani kvůli takové hlouposti nemohu zlobit. Nevěděla si to. A hlavně nebavili jsme se až do včerejška. A ano nepozdravil jsem, protože jsem nevěděl, jak bude reagovat tvé okolí," popravdě jsem dodal vše, co jsem chtěl. A nevěděl, co jsem měl dodat dál. Smutně se na mne usmála a sedla si na postel. Sedl jsem si k ní. A dal jsem jí pusu. Odtáhla jsem se.