Bakugo
Kurva co chceš denki
Denki
No přišel jsem ti něco říct myslím že by tě to mělo zajímat prosím dovol mi ti něco říct
Dobře zavři a sedni si doufám že to nebude nějaká píčovina
No není to píčovina
Tak už mluv vole
No věc se má tak byl jsem tam když tam todoroki přišel....no a...
No a co... Dělej
Nech mě domluvit vole
Sorry už držím hubu * stále mi setkali slzy ale nebylo to v té tmě vidět *
Přišel a chtěl něco říct ale já... Nenechal jsem ho, začal jsem na něj křičet, bylo vidět že je zmatený a nechápal co se děje nu on deku no....
Co kurva
Přestaň do toho pořád skákat a nech mě se vymáčknout.... Deku mu řekl že ho miluje a on stuhnul znáš přece todorokiho víš že on neumí jinak reagovat.... No a pak ho deku políbil.. Já seřval jsem ho ,ale ignoroval mě a tak jsem se naštval a odešel... Nevím co jsi viděl ale vím na 100% že todoroki mu pusu nedal...
Do prdele to si že mě děláš kurva legraci já jsem takový hovado až to není možný....
*začal jsem pociťovat provinilost a strašný žal začali mi setkat slzy po tváří a začal jsem zvlikat. K mému neštěstí si toho denki který stál u dveří všiml a příběhl ke mě začal mě objímat a utěšovat *
Bakugo dobrý dobrý bude všechno v pořádku vím že tě todoroki miluje už nějakou dobu já vím měl jsme ti to říct už dříve protože jsi se trápil a bál se mu to říct... Tak se prosím nezlob a neplakej
Denki ty idiote vypadni
*vyhodil jsem ho z pokoje a začal jsem rozhazovat věci byl jsem vzteklý*
Ah to je klasický bakugo snad se mu nic nestane muselo to pro něj být těžké.
Každopádně už bylo okolo deváté večer šel jsem si do pokoje lehnou usnul jsme hned měl jsem dobrý pocit z toho co jsem udělal...
Můj pokoj byl vzhůru nohama a já měl vztek měl jsem chuť stále někoho praštit ale taky jsem nechtěl domácí vězení tak jsem dal mlátil do boxovaciho pytle v pokoji ale po patnácti minutách pytle spadl na zem sám nevím jak jsem to udělal ale začal jsem do pytle aspoň kopat trochu mě to uklidnilo ale ne moc sedl jsem si na postel a zapnul si hudbu ale stejně jsme měl chuť nikoho sejmout...
Deku
Byl jsem v pokoji a plakal jsem protože jsem pochopil že..že už nemám šanci akorát jsem ho zbytečně zranil a on teď pláče ale když já.. Já ho miluju slzy setkali po tváří jako vodopády cítil jsem šílený žal ale hlavě strach z bakuga věděl jsem že to nenechá jen tak začal jsem se klepat....
Pytel byl na hovno a já měl pořád nervy nakonec jsem se zvednou a prostě vyšel ven šel přímo k pokoji toho hajzla...
Zastavil jsem se u dveří a chvíli poslouchal jeho vyčítani.. Nějak mě to odměkčilo a já se rozhodl si s ním jen promluvit ,zaklepal jsem na dveře a čekal jsem až mě pustí dále...
Hm?? *přemýšlel jsem chvíli kdo to může být ale nakonec jsem se zvedl ze země a šel jsem otevřít........
B-b-ba-bakugo..
Deku musíme si promluvit...
D-dobře o čem?
*věděl jsem o čem ale raději jsem dělal vola*
Ty moc dobře víš ty kriso
*bakugo klid*
*lekl jsem se*
Nu dobrá pojď dál......
Vešel jsem a zavřel dveře.....
🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸
Děkuji všem za komentáře a ostatní
❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤🌸❤
