End of game

-1-

Už to jsou dva týdny. Dva týdny bez něho. Dva týdny, kde přemýšlím, co jsem udělala špatného, že musel odejít aniž by mi dal důvod. Logan, tak se jmenoval můj kamarád, kterého jsem poznala přes svou spolužačku Ellu.
 Bavili jsme se spolu často, podnikali různé výlety a asi dvakrát díky alkoholu mezi námi něco bylo.
Nemyslete si hned, že spím s kýmkoliv, ale Logan mě vždycky něčím přitahoval. Každopádně byl můj první ve všem a taky to byl první kluk do kterého jsem se tak strašně moc zamilovala.
Nikdy jsem, ale nedostala odvahu mu říct co k němu cítím, myslela jsem si, že to nemá stejně,a teď se mi to akorát potvrdilo. Z ničeho nic, po tom všem co bylo se přestal ozývat, na sms neodpovídal, prostě mě úplně odepsal ze svého života. Mám i dojem, že odjel pryč, ale to si nejsem jistá.
 Asi si v mých devatenácti letech umíte představit, co to se mnou udělalo.
Už je to několik dní, co nejsme vůbec v kontaktu a já tu sedím na posteli, objímám plyšáka a snažím se s tím vyrovnat, ale vůbec to nejde. Žiju jenom s matkou, tátu jsem vlastně ani nikdy nepoznala, co vím od mámy stal se z něho alkoholik a kdoví, kde je mu teď konec.
 Ale ani s mámou nemám zrovna ten nejlepší vztah, navzájem se radši ignorujeme, protože veškerá snaha o komunikaci končí hádkou. Proto asi pochopíte když řeknu, že o Loganovi ani neví.
Na to tu mám kamarádku už od dětství, Madison, a i nějaký tři roky zpátky jsem se přes internet seznámila s Grace, z které se později stala taková moje druhá sestra, ale kvůli dálce se spolu vídame snad jednou do dvou měsíců.Tyhle dvě úžasné osoby o mě ví snad všechno. Jenže teď mi neuměly zvednout náladu ani ony.
Pořád mám v hlavě myšlenku ,, proč si sakra odešel?!.. ,,. Snad si zasloužím vědět důvod ne? Vždycky se ke mě choval tak hezky, tak proč? Myslela jsem, že spolu třeba někdy v budoucnu i budeme, ale už nevěřím ničemu. Kromě kamarádek to byla moje jediná radost v životě. Vždycky mi uměl zvednout náladu ať už jsem na tom byla jakkoliv. A teď je pryč.
 O to víc mi ubližuje to, že ho i přesto pořád miluju. Ani nevěřím tomu, že se někdy ještě najde člověk, co mi bude umět zaplnit tu ránu v srdci, co teď mám.