Chtělo se mi brečet, nebyla jsem schopná ze sebe vydat ani hlásku jen jsem potichu vzlykla, ale potom se ta postava narovnala a začala se rychle blížit ke mě srdce mi bušelo, ledový pot stékal z mého čela, dýchala jsem tak rychle že jsem myslela že se udusím a v tom se ta postava o mě ohnala a zmizela. Já ale cítila něco co do teď nemůžu specifikovat, prázdnota? možná ano byla to čirá prázdnota neschopná projevit jedinou emocí jsem koukala do tmy mého pokoje, co se to stalo říkala jsem si a pak jakoby tě něco zasáhlo bleskem mi to došlo. Ten rituál, moje duše je pryč, teď když se na to zpátečně koukám tak se musím smát heh.... Fungovalo to takže to nebylo až tak k ničemu ale chci svou duši zpět protože tady... To není pěkný místo...
ČTEŠ
✞︎ 1:46 ✞︎
Horror1:46.... hodně lidí na světě se bojí času 3:00 urážka svaté trojice / čas duchů blá bla bla, ale řekněte mi proč většina lidí zapomíná na čas 1:46 podle mého názoru je horší než který koliv jiný čas
