Jednodílné Příběhy

Avengers

Já, Clary Strange
Byl normální den a já (Jitka) jsem byla s rodinou na výletě. Byl tam s námi sestřin přítel (Michal),
sestra(Martina) a matka. Když jsme večer jeli domů potkali jsme na křižovatce chlapa který řídil jak blázen. Setkali jsme se v křižovatce, takže jsme do sebe narazili. Všichni byli v pořádku, až na mně. Byla jsem dost potlučená a asi i něco zlomeného jsem měla. To vše, protože narazil přímo do mě. Jak jsem zjistila nebyl zlý. Spěchal pouze do nemocnice, za svou ženou, která právě rodila. Když si všichni všimli že nejsem v pořádku, vytáhli mě z auta a nevěděli co dělat. Z ničeho nic se mi začaly ozývat v hlavě hlasy nějaké ženy. Říkala mi, abych vyhledala svého otce. Všichni normální lidi by to pochopili tak, že mají vzít mobil a zavolat mu. Jenže já věděla, že nemyslí tohoto otce ze světa lidí. Nechápete? Už dlouhou dobu se mi ty hlasy ozývali. Vždy jsme si z kamarádkou dělali srandu, že jsem Clary Strange, dcera Doctora Strange a Scarlet Witch. Jenže já tomu začala věřit. A tak jsem tam tak stála. Před dvěmi nabouranými auty a dělala pohyb rukami které nikdo nechápal. Jen já ano. Rukama jsem se snažila vytvořit kruh, průchod do jiného světa, nebo na jiné místo. Soustředila jsem se pouze na to jedno. Všichni si mysleli že jsem se bouchla do hlavy a jsem mimo. Jenže já věděla něco co oni ne. Neexistují jen lidi. A není jen jedna obydlená planeta. Ve vesmíru nejsme sami.
Už jsem pomalu ztrácela síly a neudržela jsem se ani na nohou. Ale pořád jsem to zkoušela dál. Až když mě chtěli ostatní zvednout se přede mnou objevil kruhový portál a v něm stál sám osobně Doctora Strange. Nevěřila jsem svým očím, že se mi to konečně povedlo. Vrhla jsem se mu kolem krku a on mi řekl, „Věděl jsem že to dokáže Dcero má" a usmál se na mě. Nikdo nechápal co se to právě stalo. Jen já a můj táta. Řekla jsem mu vše co se stalo a požádala ho jestli by nemohl vrátit čas. Jenže ten se jen usmál a řekl mi „Nemůžu. Já ne. To oko teď patří tobě Clary. Tobě, jakožto mojí jediné dceři", podíval se na mě, sundal si kouzelné oko a dal ho mě. Hned jsme se věděla co s ním mám dělat.
Otevřela jsem ho a začala měnit čas tak aby se to mě, mého táty, adoptivní matky, Martiny ani Michala nedotklo. Vrátila jsem čas. Auto v klidu projelo a všichni byli šťastní. Můj táta nás pozval k němu, vlastně k nám domů. Bylo to daleko, takže vykouzlil velký portál pro naše auto a my jím projeli. Portál se zavřel a my se ocitli před velkým a luxusním barákem mého táty. Už ve dveřích jsme viděla mou maminku jak tam stála a usmívala se na mě a mého tátu. Rozběhla jsem se tedy k ní a objala jsem jí. „Ahoj Dcero má. Clary ty jsi mi ale vyrostla" řekla. „Mami tak ráda tě vidím. Moc jsi mi chyběla, i ty tati" do objetí se přidal i můj úžasný tatínek. Celá rodina zase pohromadě. Byla jsem tak šťastná. Ale náhle jsme si uvědomila, že je tu i má adoptivní rodina. Otočila jsem se na ně a pokynula rukou ať jdou dovnitř. Došli jsme do velké kuchyně a sedli jsme si ke stolu, kde už byl připravený čaj. Začali jsme si povídat a mí rodiče řekli celý jejich příběh mé adoptivní rodině. Vše od toho kdo jsou, přes to jak mě museli dát pryč, až po to jak mě našli. A mě ještě objasnila maminka, že ty hlasy v mé hlavě byla ona. Moje adoptivní matka byla v šoku jako i Martina s Michalem. Ale chápali to. Až najednou došla řeč na to u koho se rozhodnu že budu bydlet. Nevěděla jsem. Nebo aspoň jsem si myslela že je nevěděla. Ale někde v hlouby duše jsem na to odpověď znala. Znal ji tady každý. Bylo mi to líto. Ale řekla jsem že chci zůstat tady. S mou pravou rodinou. Bylo mi jich líto. Ale nemohli mi v tom zabránit. Byla jsem rozhodnutá. Ještě než ale odjeli, chtěli vidět nějaké kouzlo. Tak tedy můj tatínek vykouzlil portál, já se přes moji maminku napojila na jeho mysl a udělala jsem portál vedle toho prvního. Můj tatínek svým portálem prostrčil ruku a ta ruka mu vyšla portálem mým. Všichni nadšeně tleskali. Můj tatínek jim na cestu dal dárek. Michalovi, Martině i adoptivní matce dal úplně nové luxusní auta. Michalovi sportovní BMW, Martině nóblesní Audi a matce menší Audi, kterou vždy chtěla. Já jsem jim udělala portál na dálnici, protože si chtěli nové přírůstky do rodiny pořádně vyzkoušet. Naposledy jsem jim zamávala a oni si odjeli pryč. Do světa normálních lidí. Hned jak jsem se přestěhovala, řekla jsme vše mé nejlepší kamarádce Morgan a ta mi řekla, že o tom ví. Je to dcera Tonyho Starka, takže mi to mohlo dojít. Sem tam mě přišli ještě navštívit moji bývalí rodiče, ale nebylo to nějak moc pravidelně. Já si užívala kouzel, rodičů, našeho bohatství a to že jsem se stala já i má nejlepší kamarádka Morgan právoplatnými Avengers. Zachraňujeme svět a užíváme si svobody. Teď je to už rok a půl co bydlím u svých pravých rodičů. Morgan se dala dohromady s Peterem alias Spider-manem a já jsem našla lásku v Lokim. Bohovi lstí a falše. A to je celý příběh mě Clary Izabel Strange a mojí nejlepší kamarádky Morgan Stark. Konec