It is a DREAM?(pauza)

6.kapitola

Koukal jsem na něj, a jen doufal, že bude tato situace klidná...bohužel, Valentino položil prasátko opatrně na zem a pak se hned podíval na mě.
Já trochu couvl ke zdi, pač se ke mně Valentino přiblížil víc....jeho rukou mě chytl pod krkem a zvedl mě.
Přitlačil mě ke zdi a jen pevně držel za krk, špičkama nohou jsem se snažil stát na zemi, pač jeho stisk byl vážně silný.
Všema čtyřma rukama jsem jo chytl za jeho ruku, která mě pevně držela.
Snažil jsem se o to, aby polevil...což se nakonec stalo.
Valentino mě pustil a já sletěl k zemi s pocitem, který jsem dlouho neměl...položil jsem ruku na srdce a jen lapal po dechu...celý jsem se klepal, a nechápal tuto situaci.
Valentino se usmál a lehce se ke mně naklonil...rukou mi podzvedl bradu, takže jsme se koukali přesně do očí.
"proč jsi to udělal? Jsi přeci jen můj! ... Ten tvůj *Alastor* s tebou nebude mít nic společného ano?! ... Tak, a teď pojď!"
Když toto Valentino řekl, totálně jsem ztuhl...popadl mě za ruku a začal někam odtahovat...v tom šoku jsem se urychleně postavil...a jen čapl prasátko za obojek, přitiskl jsem ho k sobě, a jen se nechal vést...

Měl jsem strach, a zvláštní pocit...když mě tak vedl Valentino k černé limuzíně, zahlédl jsem Alastora, jak byl opřený o zeď a o něčem asi přemýšlel...
Chtěl jsem na něj zakřičet, ale Valentino mi dal ruku přes pusu a jen mě narval do limuzíny...zavřel za sebou a ihned se posadil vedle mě.
Přišoupnul si mě blíž k němu a celkem hlasitě řekl, ať jedem...zesmutnil jsem a mlčky seděl na místě a jen v rukách držel jemně prasátko.

Tak heya zmrzlinky! ...
přeci jen je tu další část...
Asi se vám to dosti líbí 😅...
Budu se tedy nějak snažit vydávat kapitoly častěji.
To bude zatím vše...pokračování samozřejmě příště ;)