Polibky plné vášně/Yzomandias

dva

Jakub se ten den už ve studiu neukázal a já z toho byla celá špatná ,protože to vzal jinak než měl.

8.ledna 2018

U kluků ve studiu jsem potom už nebyla ,Jakub údajně zmínil že když tam budu já tak on ne.

Nerada se hádám a tak jsem souhlasila ,nemám tohle zapotřebí.

,,Emi já jdu za klukama jo,k večeru se vrátím a přijdou i kluci" přijde za mnou Domča do kuchyně.

,,Dobře" usměju se.

,,A asi budeme pít ,tak až přijdeme nevšímej si těch ran" dodá a pak odchází.

večer-20:32

Z chodby se ozýváli velké rány a hlasitej smích a tak jsem se šla z obýváku podívat.

,,Ty debile ,to bude chtít ošetřit" slyším Radka

,,Čau kluci" vejdu do chodby.

Jakub tam leží na zemi a drží se za hlavu a okolo něj stojí kluci.

,,Ahoj Emi,prosím tě ošetříš tady Kubovi tu ránu?" přijde ke mě Domča.

,,Jo jasně,můžu mu to i zašít pokud bude potřeba" myknu rameny.

Jakub už chtěl něco namítat ,ale Domča ho zarazil.

,,Studuje zdrávku Jakube,nemusíš se bát" ujistí ho.

Kluci ho zvedli a odnesli ho do koupelny,tam se Jakub posadil na kraj vany a já si začala připravovat věci.

,,Vidím to tak na tři stehy" kouknu na něho.

,,Tak už hlavně dělej".

Netrvalo mi to ani deset minut ,Jakub mi tak letmo poděkoval a pak prostě odešel.

Nechtěla jsem je nějak obtěžovat svojí přítomností a tak jsem si jen zašla do kuchyně pro pití a pak šla zase do pokoje.

Byla jsem na mobilu a poslouchala písničky ve sluchátkách.

,,Emi ,promiň ze ruším ale kluci tu musí přespat a nemám kam uložit Kubu" přijde Dominik.

,,Tak ho dej sem,já to do rána nějak přežiju" usměju se.

Po nějákých pěti minutách Kuba přišel ,trošku mě zarazilo co udělal ale radši jsem nic neříkala.

Svlékla si mikinu,tričko a následně i kalhoty a šel si vedle mě lehnout jen v trenkách.

Chvíli mlčel,jen sebou tak házel a vydával divny zvuky.

,,Chci si povídat" řekne po chvíli.

,,Promiň za to studio ,prostě sem nějak vybouchl,sám nevím co do mě vjelo" pokračoval.

,,Myslím si ,že si fajn holka a mohli bychom se pokusit spolu vést nějaký kamarádství" dodá.

,,Dobře ale já jsem teď fakt unavená" odpovím mu a otočím se k němu čelem.

,,A můžu tě obejmout?" zeptá se po menší odmlce.

,,Asi jo" odpovím.

Teď spolu usínáme v objetí a pár dní zpátky mezi námi vládla nenávist.

Tak jsem se dokopala k tomu napsat další kapitolu <3