Strážci Amuletu 1

Kapitola 1

Když se ráno Henrik probudil, svítilo mu přes listy a jehličí světlo do očí. Vzal si svůj kožený batoh a kuš, která ležela vedle stromů u kterého Henrik spal. Když se zamyslel svůj jediný úkol nesplnil, měl ulovit nějaké zvíře k snědku, ale s ubývajícím počtem zvířat se mu nic už třetí den najít nepodařilo. Kvůli tomu už se radši vydal po malé pěšince k jeho vesnici. Občas zavadil kotníky o seschlou trávu a spadané listí, protože pomalu už přicházel podzim. Když se blížil k vesnici měl divný pocit.

Najednou stál ve vesnici uprostřed bylo náměstíčko po obou stranách měl dřevěné domky s malými okénky a verandami, před sebou měl malí dřevěný kostelík s jednou věžičkou vedle něj byli pohozené barely, už byl docela zchátralý a Henrik měl do jeho 14. let z něho strach. Teď se sice nebál kostelíku ale měl strach že nikdo nikde nebyl. Ale přesto se vydal do jejich domu vedle kostelíka a šel se přivítat s rodiči. Nasadil smutný výraz
aby už od prvního pohledu šlo poznat že nic neulovil. Když vešel dovnitř dostal strach. Vedle dveří byl stoleček na druhé straně byli tři postele a před ním byla velká pec. Nikdo tam nebyl ale normálně rodiče jsou vevnitř a když už nejsou vevnitř tak jsou na náměstíčku. Připadal si jak kdyby spolkl obří balvan. Neměl naprosto žádné tušení co bude dělat. Ano už sice byl sám, ale to věděl že na něj doma čekají rodiče. Točila se mu šíleně hlava, pak už jenom vyděl jak padá na dřevěnou podlahu.

Když se probudil bylo mu o troch lépe, ale furt si nepřipadal úplně v nejlepším stavu. Postavil se na nohy a šel směrem ke dveřím. Vedle dveří byl obrázek na kterém stali on, jeho táta a máma. na té fotce měl Henrik krátké hnědé vlasy hnědé oči a bílou košili na tenké postavě. Jediné co si sté doby pamatoval bylo že se více potkával s jeho bratrancem Michaelem.
Což mu vnuklo nápad, mohl se vydat za Michaelem do Arisu. Aris bylo větší město půl dne cesty od Henrikovi vesnice. Proto jsi zabalil kabát kuš jeho kožený batůžek a k jídlu a pití si vzal čutoru s vodou a k jídlu starý chleba co byl na stolečku pod obrázkem Když vyšel z domu bylo něco jinak před tím barel vedle kostela byl otevřený, ale teď byl zavřený.
Henrik se teda šel podívat co se v něm schovává. Když měl barel na dosah ruky, tak se barel zatřásl, Henrika to vyděsilo ale zvědavost mu nedala. Pomalu otevřel víko od barelu. V barelu byla schoulená postava. Postava se na Henrika podívala a s tím jak se otáčela se pomalu rýsovali vrásky po vráskách obličej