Část 1: Září - Úterý

631 15 11
                                    

Před 2 týdny mi strejda Charlie koupil deník. Od té doby co mi před rokem koupil čepici se žlutou kachničkou tak pro věkovou kategorii jako je můj mladší bratr Manny už mi radši nic nekoupil, jen když mu máma řekla. A taky mu řekla. Řekla mu, že se poslední dobou často nudím a že by mi mohl koupit deník, do kterého budu psát své pocity, ale byli prázdniny a to se snad každý nudí když je 2 měsíce doma a nikam s rodinou nejezdí. Navíc na tom deníku bylo napsané "Deník" a neměl se čím uzamknout aby mi z něj můj starší bratr Rodrick nečetl, protože jak zjistí že mám deník, začne po něm slídit, aby se dozvěděl má největší tajemství. 2 týdny jsem do něj nenapsal ani 'A' nebo 'B' dokonce ani 'C'. Neměl jsem náladu na deník, ale máma mě přinutila do něj něco napsat. Tak píšu.. 

Před týdnem začala škola a já se zase viděl s mým nejlepším kamarádem Rowleym. Za celé prázdniny jsem ho moc často nevídal. Buď byl někde v Austrálii, nebo v Mexiku. Jeho rodina je docela bohatá, takže si to můžou dovolit pořád někam jezdit. Za to já jsem byl s mojí rodinou celé prázdniny doma. Mámě se dělá z dlouhých cest špatně, táta by byl pro, jet někam na dovolenou, ale zase nechce být proti mámě. Rodrickovi vůbec nevadí že celé prázdniny vždy strávíme doma. Má svou vlastní kapelu "Wýbuschná plýna", tak s ní často zkouší dole v suterénu. To se ale tátovi příliš nelíbí, zato mámě jo.

Jinak jsem první den školy ráno skoro zaspal. Zaspali jsme všichni. Naštěstí jsem to do školy stihl přesně na zvonění. Všichni už měli v lavici souseda. A jelikož jsem přišel poslední, zbylo na mě místo v přední lavici naproti učitelskému stolu vedle Alexe Arudy. Je to náš nejchytřejší žák ve třídě. Nevím proč si vedle něj nikdo nesedl, ale mě to tolik nevadí, až na to, že je to vepředu. Můžu od něj opsat každou písemku. Rowley seděl taky ve přední lavici, hned vedle té mojí. Učitelka ho tam posadila už před rokem a řekla že každý rok si tam bude sedat sám, aby mohl v hodině lépe přemýšlet. Na první hodinu nás měla učitelka Craigová. Ještě jsem si nestihl dát na lavici učebnice a ona už byla ve třídě. Nebyla na mě moc milá, začala na mě ječet že jsem první den školy přišel pozdě a že kdybych nepřišel pozdě měl bych už všechny učebnice na lavici. 

Všichni ve škole vyprávěli co zažili o prázdninách a kde byli. Rowley dokonce přišel se sombrérem, který si koupil v Mexiku. Nikomu jinému ho nepůjčil, jen mě. Protože jsme nejlepší kamarádi. Jak jsem se s Rowleym skamarádil? Ještě jsem chodil do školky když se Rowley s rodiči přistěhoval k nám. Jeho máma mu koupila takovou knížku "Jak si najít kamaráda, když žádného nemáš". Tak přišel k nám domů a začal mi odříkávat dlouhé básničky (které ani nedávali smysl), proč bych se měl stát jeho kamarádem. Bylo by mi ho líto, kdybych řekl, že nechci být jeho kamarád, když se ty básničky určitě tak dlouho učil. Tak jsem řekl, že chci být jeho kamarádem. 

S Rowleym jsme se dlouho neviděli, tak jsme hned po prvním dni školy šli k nám domů hrát videohry. Po 3 hodinách si pro něj přijel jeho táta Pan Jefferson. 

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 27, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

ZÁPISKY MALÉHO POSEROUTKYKde žijí příběhy. Začni objevovat