Bílá kočka s fialovýma očima se zhluboka nadechla a nastavila tvář lehkým paprskům vycházejícího slunce. Úsvit nového dne. Nového začátku. Znělo to hezky.
Proto se v takové hezké ráno snažila nemyslet na to, jak spolu s Duchem narušili svými činy rovnováhu. Jak si to ponese následky, které dost možná budou ničivé.
,,Povídej mi o svém životě, Duchařko," řekl tichým, bezvýrazným hlasem kocour ležící vedle ní. Nikdo kromě něj neměl tak černou srst-která jakoby pohlcovala všechno světlo. Nehrály v ní žádné zlaté, hnědé a stříbrné odstíny-ne, jen čistá čerň.
Bílá kočka se na něj podívala a věnovala mu lehký úšklebek. ,,O mém životě? Můj život je poněkud dlouhý."
,,Stejně tak můj," opáčil Duch pořád stejně chladně, ale Duchařka měla pocit, že skrývá úsměv. Naučil se tak chovat. Jen málokdy se usmíval. Jestli přežijí následujících pár měsíců, tak to Duchařka rozhodně změní.
Obrátila se znovu k vycházejícímu slunci, zavřela oči a nechala se hladit jeho paprsky. ,,Je toho spoustu," řekla. ,,U spousty z toho jsi byl i ty."
Duch mlčel.
Někdy tam byl, ano. Na opačné straně bitevního pole. Jejím úkolem bylo napravovat to, co způsobil. Protože to byl jejich osud. Protože to udržovalo rovnováhu.
Což znamená, že když rovnováhu narušili, rozhodně si to ponese následky.
Ale Duchařce to bylo jedno. Najde způsob, jak tenhle svět zachránit a přitom zůstat s Duchem. Celý svůj dlouhý, nesmrtelný život kladla povinnosti na první místo a byl čas na to, aby řekla dost. Pořád byla živá bytost, i když s nesmrtelností a kouzelnými schopnostmi, které nikdo nechápal.
Kromě Ducha.
Zůstali jen oni dva. Úplně sami.
,,Navštívila jsi někdy místa, kde už si dřív byla?" Zeptal se nakonec Duch.
Duchařka, aniž by otevřela oči, okamžitě odpověděla: ,,Jo, docela často. Někdy se to tam celé změnilo a někdy... Jen nepatrně."
Srdce jí ztěžklo. To bylo nejhorší-když se něco, co opustila, nezměnilo, až na to, že všichni, které považovala za přátele, byli už dávno mrtvý. Proto se snažila nenavazovat přátelství.
,,A pamatovali si tě?" Pokračoval Duch a jeho hlas získal zvláštní intenzitu.
Duchařka k němu obrátila hlavu a zadívala se mu do čistě bílých očí-to bylo na něm to nejděsivější. Ne jeho srst temnější než ta nejčernější noc, ale ty prázdné, jasné bílé oči. Když byla Duchařka mladší, myslela si, že přesně takovou barvu má smrt. Ne černou, ale tuhle prázdnou, čistou bílou. A i teď si to myslela. Ale narozdíl od své mladší verze už si byla jistá, že v těch očích plných smrti dokáže najít život.
Nenechal ji odpovědět, protože pokračoval: ,,Já tam občas byl. A ptal se na tebe. Dali ti různé přezdívky. Léčitelka. Věštkyně. Vypravěčka."
Duchařka potěšeně mrskla ocasem. ,,To je ta nejlepší," ušklíbla se. ,,Líbí se mi."
Protože ona opravdu vyprávěla příběhy. Příběhy jiných klanů a jiných koček, či dokonce jiných zvířat, šířila dál a dál. Zařídila, aby se na ně nezapomnělo.
,,Tak mi něco vyprávěj," řekl Duch a v očích barvy smrti se mu zablesklo. ,,Něco ze svého života. Cokoliv, co považuješ za významné."
Duchařka se zamyšleně obrátila zpět ke slunci. Budou muset vyřešit tu věc s narušenou rovnováhou. To, že odvrhla-odvrhli-své poslání. Ale pro teď...
Neviděla ho tak dlouho. Nebo ho aspoň neviděla tak, že se navzájem nesnažili zabít, nebo se sobě vyhnout. Chtěla s ním sdílet svůj život-svůj dlouhý, předlouhý život.
A tak začala vyprávět.
Zdravím, zdravím! XD
Ano, vidíte správně, toto je kniha věnovaná Duchařce! XD Kočce, která se objevila snad ve všech mých příbězích na Kočičí Válečníky XD
Bude to takový soubor povídek-povídky z doby, kdy byla Duchařka malá, něco z její minulosti, ale i povídky o jiných kočkách a příbězích, které Duchařka vyprávěla dál. Nečekejte, že vám tady odhalím celý její příběh XD Pak už by nebyla tak zajímavá-a navíc bych to ani nezvládla XD Ale aspoň něco XD Aspoň něco budete mít možnost vidět XD
Kapitoly budou vycházet velmi nepravidelně-když budu mít prostě náladu XD Jenom jsem to chtěla vydat už teď, abyste věděli, že se na něčem takovém pracuje XD
Mimochodem, ne, nespím, dělám na příběhu mého nového OC Prince a už jsem přibližně v polovině, takže dříve či později ho budete mít! XD
No nic, zatím ahuuj! XD
ČTEŠ
Vypravěčka (WaCa OC FF)
Fanfiction,,Dostala jsem spoustu přezdívek," odpověděla bílá kočka s jasně fialovýma očima na otázku černého kocoura. ,,Někdy jsem byla Léčitelka. Věštkyně. Někdo mi dokonce řekl Loutkářka-že prý tahám za nitky osudu. Netuším, kde vzala takový slovník, neptej...
