Pes, nejvěrnější přítel člověka

2.

Našla jsem knihu, která učí porozumění a výcvik psa. Upřímně, vzala jsem ji jen kvůli pěknému obalu. Knížku jsem donesla knihovnici aby si zapsala že si knížku půjčuji. I když už mě zná a ví, že knížku vždy donesu v pořádku a ještě v novém obalu na sešit. Koukla se na mě dost překvapeným výrazem. Protože většinou si půjčuju úplně jiný typ knihy.
Bez vysvětlení jsem strčila knížku do batohu a zamířila na autobus. Měla jsem hodinu ještě čas. Šla jsem si sednout do malého parčíku který byl hned za autobusovou zastávkou. Vytáhla knihu a pořádně si ji prohlídla. Když jsem zjistila že knížka má přes sedm set stránek udělalo se mi zle. Bože jak tohle mám přečíst, prolítlo mi v tu chvíli hlavou. Otevřela jsem první stránku a vykoukl na mě obrázek nejvíc roztomilého štěňátka. Rozplývala jsem se pár minut jen nad roztomilou fenkou Německého ovčáka s růžovým obojkem. Začetla jsem se do dost odborného textu, což mi vůbec nevadilo. Chýlil se čas k příjezdu autobusu, přesunula jsem se na zastávku kde jsem potkala kamarádku že základky. Neviděli jsme se 4roky. Tyjo, došlo mi, že je to už dlouho. A že za pár měsíců maturuju. Přijela jsem domů hodila tašku do kouta a musela poklidit. Bydlím sama takže se to samo určitě neudělá. Nějakou hodinku mi to zabralo. Unavená jsem sebou plácla do postele a zase si otevřela mojí novou knížku. Nastal čas večera. Byla jsem líná vařit tak jsem si objednala z jedné opravdu úžasné restaurace. Přivezli mi jídlo a já si se sklenkou vína lehla do vany. Kde jsem se rozhodla udělat velmi vážný krok.

Další část vyjde brzy <3