Studená cesta

7 1 0
                                    

Byla zima a ve tvé duši ti něco říká že si neudělal dobře, nebo možná si na něco zapomněl, ale co? Ne to musí být omyl máš vše sebou přece jenom máš i sebou sponku na zámky kterou ti dala Emili sice pořád nevíš k čemu ale asi se bude hodit.

zapiš si předmět: sponka do vlasů

když jste vkročili na studenou cestu tak se ti ulevilo že konečně nemusíš dýchat ten dusný vzduch, ale zase ti přišla další připomínka do tvého mozku ze které by nikdo nebyl rád, a to že  budeš muset čekat na auto co vás doveze do města. Přece jenom vám nebylo moc let, vlastně ani nevíš kolik ti je a ani holkám, ale snad nenarazíte na úchyla který si vás někam odtáhne. A taky máš ještě větší stres z toho že když budeš muset mluvit s tím mužem nebo ženou za volantem tak si dávat pozor na pusu co říkáš ať toho člověka nějak nevyděsíš tím že tu jste sami v lesích. No a také jsi přišel na to že každou chvílí na téhle cestě přicházíš o rozum.

,,tak co jak ti je? " řekla Emili která si přesedla k tobě na mokrou trávu ,,no bylo už líp teda aspoň myslím" ,,hele víš co pokusíme se ti obnovit vzpomínky" ,, cože?" odpověděl si s lehkým úsměvem ,,no En řekla že amnézie se dá lehce vyléčit pokud si se teda netrefil do hlavy nějakým vlakem" řekla Emili se značným sarkazmem ,,no a jak mi chceš pomoci s pamětí když mě vůbec neznáš " ,, jednoduše prostě odpovídej na otázky stejně tu budeme aspoň hodinu když budeme mít štěstí" ,,dobře tak začni " řekl jsi s povzdechnutím a pohodlně si se opřel o kámen za tebou. ,,dobře tak co třeba... jo už vím. Kterou nejmladší vzpomínku máš? Samozřejmě myslím tu chvíli před tím než si se praštil " ,,hmmmm (zadíval si se na stromy a na oblohu na které poletoval velký šediví mrak) světlo hodně bílé světlo" ,,hmmmm zajímavé, a zvláštní. Dobře už jsi zažil nějakou emoci jako od té doby co si se probudil na naší matraci?" ,,jo myslím že jo asi ten pocit když jsem se probral, ten pocit když máš jakoby železo v ústech a hroznou bolest, a snažíš se zaostřit své oči na jeden bot" ,,no tak to není moc hezká vzpomínka, možná to je vzpomínka z nemocnice" ,,to je možné v nemocnici byli asi všichni normální lidi" ,,tak to s tebou souhlasím, ale takoví pocit si vybavit jako první je celkem divné nemyslíš?" ,,no já vím, ale je to, je to divné, je to jako spojení se vzpomínkou která je hluboko ve mě jako kámen" ,, jasně blesková vzpomínka" ,,co jaká blesková vzpomínka?" ,,no to je takoví jev. Děje se to hlavně když jsi blízko smrti nebo se lekneš ale ne jako ve filmu, ale skutečně něco co ti ohrozí život něco na ten způsob když tě málem přejede auto, ale nárazník se zastaví těsně před tebou" ,,proč mysl ukládá tak nepříjemné vzpomínky?" ,,to nevím ale jsem ráda že nežiji v mysli kde tyto vzpomínky prožíváš denně" ,,no to mi povídej" pak nastalo ticho. Jenom studený vánek se plahočil okolí a s Emili jste se dívali jak En hledá v dálce auto.

a) zažila si nějakou bleskovou  vzpomínku?

b) proč mi pomáháte?

-------------------------------------------------------

a) Pokud máte u Emili jednu čárku (to značí vaše přátelství) čtěte dál kromě hvězdičky tu přeskočte a následujte text. Pokud ne přeskočte až k hvězdičce 

,, zažila si nějakou bleskovou vzpomínku?" ,,ano když jsem ztratila bratra pořád si vybavuji tu část jak mu z jeho očí vyhasl život, je to strašné a navíc na to nemůžu zapomenout" ,,jo jasně  promiň že jsem ti to připomněl mělo mě to napadnout" ,,ne to je v pořádku nesnáším to když se lidi naštvou nebo se nějak pohádají nějakou vzpomínkou která je už v minulosti a nedá se vrátit. En  říká že dusím své emoce, ale kdyby vyšli ven tak bych asi zničila město, protože se bojím jít hluboko do mé hlavy a proto nechci do podvědomí může mě to navždy změnit a to já nechci" ,,jasně to chápu". Najednou jsi v Emili která ležela přímo před tebou viděl něco jiného, už to nebyla ta holka která kradla a vrhala se do všeho po hlavě. Ne, teď jsi spatřil dívku která se bojí o ostatní nechce nikomu ublížit je smutná zamyšlená a jakmile by o něco přišla tak by se nejraději zabila něž by musela vidět tu spoušť co se stala.

* ,,zažila si nějakou bleskovou vzpomínku?" ,,no samozřejmě ale nerada na ní vzpomínám možná ti jí někdy řeknu ale teď asi ne sice jenom se moc neznáme" ,,jasně to naprosto chápu taky by se mi nechtělo svěřovat s něčím tak důležitým" ,,aspoň bylo fajn si pokecat".

získal jsi respekt u Emili (zapiš si u jejího jména jednu čárku)

-------------------------------------------------------

b) ,,proč mi pomáháte?" ,,na to už jsme ti odpověděli ne" řekla s úsměvem ,,ne já myslím jakože tohle všechno riskujete hlavně sebe stačilo by mě někde omráčit a pak utéct" ,,no vlastně jsme potřebovali někoho" ,, co. Tomu nerozumím" ,,výš když jsi k nám přišel bylo to jako pád z nebes. Potřebovali jsme třetího člověka na plány jak odsud zmizet" ,,takže jsem poslední součástka pro tým?" ,, přesně a to nemyslím ve špatném smyslu ale ta amnézie bylo to co jsme potřebovali. Díky bohu za ten otřes mozku" ,, no sice urážlivé ale chápu".

-------------------------------------------------------

,,hej někdo jede!" vykřikla En ,,no snad to nebude úchyl" řekla Emili a vyskočila na nohy.

přejděte na kapitolu: dlouhá cesta 2



spiritKde žijí příběhy. Začni objevovat