Void

Er POV

,,Scotte, co mám dělat?" ptala se dívka svého kamaráda, zatím co se ostatní domlouvali na zničení Nogittsune.

,,Nevím" objal jí a oboum stekla slza po tváři.

---

Už je to deset dní, co Scarlett chodí jako tělo bez duše. Několikrát se jí večer zdálo o ní a Stilesovi. Vyznal jí lásku a pak se proměnil v Nogittsune a zabil ji.

Stále doufala, že se ukáže možnost, jak by ho nemuseli zabít. Žádná cesta tu však nebyla.

Dnes se mělo dojet za Alanem Deatonem, né tak obyčejným veterinářem.

Scarlett byla i trochu ráda, že se dozví všechny možnosti. Třeba by ho mohla zachránit i ona sama...

Všichni litovali Scotta, jakožto Stilesova nejlepšího přítele, ale aby se někdo zajímal o to, jak se cítí jeho holka? Nebo tedy bývalá, protože Stiles je pohřben hluboko v nitru toho temného démona.

Pravdou je, že o jejich vztahu nikdo nevěděl. Nespali spolu, ani se pořádně nelíbali, dokud se před pár týdny nenachomýtla v šatnách při Stilesově záchvatu, ale oba dva by pro toho druhého obětovali i svůj život. A tak se Scarlett konečně rozhodla. Jestli bude jediná možnost obětovat svůj život, tak to udělá.

---

,,Tak, konečně jsme všichni" řekl Deaton a zamračil se na posledního příchozího - Isaaca.

,,Koukal jsem v knihách ale nic moc jsem nenašel. Jen že Voidovi je přes tisíc let." podrbal se na čele.

,,Ale jako asi na každý problém je řešení láska či rodinné pouto, tak bych poprosil Scotta -Stilesova nejbližšiho-, aby jsi ho zkusil kontaktovat či mu připomenout nějaké vzpomínky..." dál už Lett neposlouchala a raději odešla.

Vyhledá Void-Stilese sama a nějakým způsobem ho donutí přepnout na lásku jejího života a aby ten dědek starej opustil jeho tělo.

---

Lett naskočila do Stilesova Jeepu a zkoušela namátkově hledat. Měla takový šestý smyslba hledání nadpřirozena a tak doufala, že se projeví i dnes, když ho potřebuje.

Jezdila už dvě hodiny a najednoz místo aby jela na pláž do leva, zatočila do prava. Šestý smysl se ukázal... sice si dal trochu ba čas, ale je tu.

Brzy zastavila Lett u starého skladu a první co jí napadlo byla zavolat.

,,Stilesi? Jsi tu?"

Blbá, jasně že jí neodpoví. Opak byl, ale pravdou.

,,Á, Scarlett. Tak rád tě vidím. Už jsem si myslel, že jsi se na toho ňoumu vykašlala" zasmál se a udělal pár kroků k ní.

,,Přišla jsem vyjednávat démoníčku!" ďoubla ho do prsou.

Ten k ní přistoupil, s tím, že doufal, že postupí dozadu, ale nehnul se ani o milimetr.

,,Tak zaprvé, já se tě nebojím, takže se mě nesnaž vyděsit či o co se snažíš, protože to ti nevyjde a za druhé: Chci zpět Stilese! Najdi si jiného hostitele!" křikla po něm.

,,Takhle se mi líbíš..." nepatrně se usmál a vzal Lett za předloktí. Táhnul jí jakýmsi chodbami, až došel do nějaké místnosti s gaučem, rozpadlým stolem a židlemi bez noh.

,,Tady jako bydlíš? To je teda luxus. Bych čekala nějaký honosný sídlo a ty si bydlíš hůř než bezdomovec" zasmála se a uvolnila svou touhu něco říct.