Fate in the child

8.

O několik dní později

,,Mami! Mami! Děda je tady!" 

Celý den ho vyhlíží. Je strašně roztomilá.

Šla jsem otevřít dveře a přivítat svojí rodinu.

,,Holčičky moje jak jste se tu měly?"

,,Dobře tati neboj." Jen se na mě podíval a usmál se. 

,,Už si mu to řekla?" Podívala jsem se do země a zakroutila jsem hlavou na nesouhlas. 

,,Ach-jo co s tebou mám jako dělat? Už několikrát jsme ti říkal-"

,,že to má vědět. Já vím. Nemusíš mi to furt připomínat."

Táta a Mini si hráli a já a můj dědeček jsme si povídali o obchodu a dalších různých tématech.

24.12.

Už je 24.12. a já jsem s Jiminem za tu dobu nenavázala žádný kontakt. Bojím se co na ten dopis řekne. Dneska odpoledne natáčejí Vánoční speciál. Moje sekretářka mu tam ten dopis přinese.

Pov. Jimin

Zrovna vysíláme živě na Vlive (Vánoční speciál). Ještě pět minut. Už chci být doma a zavolat rodině. Je  škoda, že na Vánoce nemůžu jet domů, ale co už jsem si za ty roky zvykl. 

,,Promiňte tu nemáte co dělat !" slyšeli jsme dobře? Někdo na někoho řve. Nemám to rád, i když někdy je to potřeba. 

,,Já se moc omlouvám, ale mám tu důležitý dopis pro pana Parka." to už jsem zbystřil. Podíval jsem se na tu slečnu. Někoho mi připomíná. No jistě sekretářka Katty, ale co ta tady dělá?

,,Říkala, že má pro tebe důležitý dopis, jestli si neslyšel." řekl vedle mě Suga. 

No jo! Okamžitě jak jsem si to uvědomil jsem vstal ze židle. Všichni se na to vyjeveně dívali. 

,,Tak to dejte mě já mu to po natáčení předám."

,,Promiňte, ale je to velmi tajné. Nemůžu to dát jiné osobě než jemu." to už jsem se rozešel k nim. 

,,Tak když je to pro mě. Můžu?" Natáhl jsem ruku na náznak, že tu obálku chci. Dala mi ji. 

,,Děkuju." šel jsem spátky na své místo a omluvil jsem se fanouškům. Máme ještě tři minuty. Mohla by to být taková třešnička na dortu.

Roztrhl jsem obálku a vytáhl jsem z ní složku plnou popsaných papírů. Začal jsem si je číst.

Pov. Yoongi

Jimin si začal číst ty papíry. Nevypadalo to od fanouška. Byl celý stuhlý.

,,Jimine co se děje? Vypadáš v šoku." Nam to vystihl přesně. Jimin vypadal v šoku.

Zajímalo by mě co v té obálce je.

Pov. Jimin

,,Můžete mě omluvit?" podíval jsem se na ředitele. Jen přikývl.

Už jsem chtěl odejít, ale klici mě zastavili.

,,Jimine co se děje? Proč musíš odejít?" Jungkook byl dost zvědavý.

Otočil jsem se na ně.

,,Až se vrátím řeknu vám všechno." pak jsem rychle odešel. Pučil jsem si auto a jel jsem k ní domů.

Pov. Katty

Řidič mě dovezl domů. Mini zůstala u taty doma. (Ano táta tu má barák a Vánoce slavíme tam, když jsme v Korei.)

Před vchodem stála osoba. Nevyděla jsem jí do tváře. Doca jsem se i bála. No taky jo mělajsem docela napito. Pomalu jsem se rozešla ke vchodu.

,,Už si tady konečně. Ček jsem hodinu." Jimin?

,,Jimine?" přišla jsem k němu.

,,Jo to jsem já." rožla se lama nad vchodovými dveřmi a tak jsem mu konečně vyděla do tváře.

,,Dostal jsem tohle." ukázal dopis, který jsem mu poslala.

,,D-dobře. Radši půjdem dovnitř ne?" přikývl. Odemkla jsem dveře. Než jsem si stihla vyzout boty byla jsem přimáčklá na zdi.

,,Jimine tohle-"

,,Co tohle? Chceš mi říct, že to nejde? Katt máme spolu dítě a já tě už dlouhou dobu chci." kdybych řekla, že to se mnou nic neudělalo tak bych lhala. Tlouklo se mi srdce jako splačené.

<Na co myslíš? Jimin je sice otec tvého dítěte, ale mysli jak by na to reagovala Mini, kdyby zistila, že spolu něco máte? Je to vztah, když se spolu jednou vyspíte? Neřekl ti a ni, že tě miluje. Tak jak můžeš vědět, že bude chtít s tebou budoucnost?> Ozvalo se moje podvedomí. Má pravdi, nevím jestli chce se mnou a s Mini budoucnost.

,,Jimine-" nestihla jsem to ani doříct, protože přitiskl své rty na ty mé.

Srdce se mi během sekundy rozbušilo na maximum, pocítila jsem na hrudi pocit štěstí z téhle chcilky. Ovšem to rozrušení jsem ignorovat nemohla, co si mám teď myslet? Jak to bude? Změní se mezi námi něco?

Rukama mi zajel pod triko blízko mých prsou, což způsobylo jemné šimrání v mém břiše. Vlna vzrušení taktéž projela mým tělem.

--------------
Další kapitola po velmi dlouhé době.

731slov