Love in school❤ [CZ]

#8

Mezitím co Naty na něj obdivně shlížela, já jsem dál pokračovala ve svém vražedném pohledu.

„Vaneso, pojď se mnou pro rádio," hodila jsem pohled typu 'co zas chceš?' a Naty se mi jen zasmála. Vyšla jsem ke dveřím a on vystartoval za mnou a dveře od tělocvičny zavřel. Já jsem mezitím prošla dlouhou chodbou až ke dveřím 'kabinetu'. Bylo zamčeno a tak jsem se otočila a dívala na Jakuba, který právě upíral svůj zrak na klíče. Když našel ten, který hledal, tak svůj zrak odvedl ke mně. Zase jsem pod jeho pohledem málem roztála. Vaneso, kurva uklidni se! Je to tvůj učitel a máš přítele! Po chvíli jsme od sebe zrak odtrhli a on odemkl dveře, které mi v zápětí otevřel. Jen jsem se na něj letmo usmála, pro vyjádření díku. „Co proti němu máte?!" Vyletělo mi z pusy dřív, než jsem si to uvědomila. Jeho výraz tak jakoby zkameněl. Nedalo se z něj nic vyčíst. „Pardon. Nevím, co mě to napadlo. Moc se omlouvám."

„V pořádku," usmál se, tak jako dřív. „Nic proti němu nemám," řekl a jeho výraz znovu zkameněl. Asi mu hned došlo, že mluvím o Oliverovi. Radši jsem jen kontrolovala své boty.

„Víš co?" Zeptal se s úsměvem.
Vaneso, je to tady!!!! Křičelo ve mně, ale hned to zas sklaplo.

„Kašlem na rádio, vezmeme florbalky, co ty na to?" Usmál se na mě, ale můj úsměv pominul. Jen jsem na souhlas přikývla. Bože, ty jsi taková kráva!!! Jak jsis mohla myslet, že by s tebou vážně něco měl?!

Pan učitel vzal krabici s florbalkami a míčky a mě přidělil tašky s dresy.

„Rozdělte se do čtveřic!" Zavelil a my se začli seskupovat. Byla jsem s Naty, Anet a Mončou.

*
Anet je teď moje (Naty asi první) 2. nejlepší kamarádka. Je to hezká a hubená, modrooká blondýnka.
Monča je fakt krásná zelenooká bruneta sportovní postavy.
*

„První hraje tým Natky a Šárky. Holky, vemte si dresy a florbalky." Bylo mi ze všeho do breku...Ale vydržela jsem to a šla si vybrat florbalku a chvíli jsem hrabala v tašce s míčky. „Stejně pro tebe není žádnej dost dobrej." Jen jsem se na Jakuba nechápavě podívala a vzala ten, co jsem zrovna držela.

Celou hru jsem nad tím přemýšlela. Kruci, co tím myslel? Samozřejmě jsem nic nevymyslela...

Dostali jsme gól a díky tomu jsme si aspoň mohli sednout na lavičku.