to ON zlomil zakletí

-3-

Šel jsem už týden a čtyři dny. Potrava mi došla po odchodu z první vesnice asi po 3 dnech. Musel jsem si tedy něco lovit ať už to byla lesní zvěř nebo ryby. Jednou když jsem chtěl ulovit zajíce tak mě ta svině pokousala a pak utekla do lesa. V jedné vesnici jsem zjistil od jedné stařeny že se blížím ke království draků. Rozhodl jsem se to prozkoumat a poprvé vidět draka.

Po dni cesty mě chytli hraničáři ale já se vymluvil že jsem nový posel a že nesu zprávu pro krále. Ti mě teda pustili a já si oddechl že to vyšlo. Rozešel jsem se do města a při tom pozoroval okolí. Najednou mi nad hlavou něco proletělo. Jak jsem se lekl jsem malém dostal infarkt. Po lehkém uklidnění mi paní procházející okolo řekla že je to jen drak a jestli jsem v pohodě.

Do večera jsem to tam prozkoumával a narazil na dračí stáje. Moje mysl samozřejmě byla pro a tak jsem tam šel. Nikdo to nehlídal a tak proklouznout byla hračka. Vevnitř byli čtyři draci. Jeden byl celý černý se zlatými šupinami na břiše, další byl stříbrný se zelenými šupinami na hřbetě a měl lehce natrhlé křídlo. Dále jsem viděl jen hnědého a žlutého draka, ale ti moc zajímaví nebyli a tak jsem obdivoval ty dva první.

Po dostatečném pokochání se jsem odešel hledat místo kde přežiju noc. Stodola která stala opodál stačila a tak moje kroky mířily tam.

**
Ráno jsem zjistil že se nacházím v Bakugově království. Tady v tomto království jsou dračí jezdci a každoročně se konají dračí hry. Král Bakugo má prej nejlepšího draka v zemi. Je úplně rudý a umí se měnit v člověka. Takže je to i jeho partner. Dračí hry pokaždé vyhrál a je taky nemožné ho překonat. Takže se bojuje o druhé místo jako nejlepší.

V nějakém obchodě jsem si koupil takovou zvláštní fialovou skupinu draka. Prej patřila jednomu z nejlepších draků co zde v království byly ale utekl a už ho nikdo nevyděl. Hodně se mi líbila a tak jsem si to dal na krk a rozhodl se to nikdy nesundat. Strávil jsem v tom městě ještě asi dvě hodiny a pak vyrazil zase do neznáma.

**
Šel jsem takovým divným lesem kde vládla taková na hovno atmosféra. Když se začalo stmívat narazil jsem na obrovský zámek. Ano správně nějaký random zámek uprostřed ničeho. Taky jsem se divil. Otevřel jsem vstupní bránu že když už jsem ho našel tak tu přespím noc. Uvnitř zámku to bylo pěkné.

Velký sál s vysokým stropem na kterém byli namalované nějaké víly a rostliny. Nábytek se třpytil zlatým nátěrem a velký křišťáloví lustr se houpal uprostřed stropu. Najednou jsem uslyšel zvuky. ,,Haloooo......je tam někdooo?" Zavolal jsem do ticha. Nic. ,,Hele pokud máte semnou problém tak já odejdu ale musíte si říct." Zase nic. A pak najednou temno před očima.

Probudil jsem se svázaný na židli. Zkusil jsem se pohnout ale nešlo to. ,,Dobře nebudeme panikařit" řekl jsem si v hlavě ale moc to nepomohlo. ,,Haloo je tam někdo?" Zkusil jsem znova zavolat do ticha. Tentokrat se ale přede mnou něco objevilo. Bylo to takové malé a lítalo to ve vzduchu.

Dlouhé vlasy a bledá kůže, zuby taky nebyli nemálo ostré a z očí vycházel hlad a zároveň pobavení. No jakože se mi to ale vůbec nelíbilo co si budem. ,,My jsme víly. A pokud nevíš jak to s námi chodí tak se rozluč se životem." Usmály se na mě všechny a ve mně hrklo.

-flash back-
,,A dávejte si pozor na lidořravé víly v lese. Na první pohled jsou neškodné ale zdání klame." ,,Děkuju za upozorněni." Poděkoval jsem stařence a vydal se do lesa.
-and-

Začal jsem se klepat a snažil se pohnout rukama. Ty víly mezitím odešli. Prej že se "najíst" ale já moc dobře věděl že to jídlo jsem byl já. Rukama jsem pohyboval už v celku bez problému. ,,Ještě že neumí pořádně utáhnout lano. Fakt nevim jak jsem tam byl dlouho ale na spánek pomyšlení fakt nebylo.

,,Ha byngo." Zajásal jsem a shodil provaz na zem. Víly mi zřekli že jídlo na večer ještě mají a že budu prý k snídani. ,,Fche to určitě" povzdechl jsem si v hlavě a snažil se najít východ.
_________________________________