1.

3.6K 50 2
                                    

Jmenuju se Anna Vlčková. Je mi 17 let a bydlím s tátou v Praze. Máma mi umřela když mi bylo 7. Táta se od té doby stal závislým na chlastu. Když se hodně napije má v sobě zlost a vybití vždy schytám. Můj bratr je rapper, já moc rap nemusím. S bratrem jsem se neviděla od té doby co moje máma umřela takže 10 let.

Sedím v pokoji se sluchátkama v uších a brouzdám po instagramu. Najednou se z kuchyně ozve rána. Já na nic nečekám a běžím tam.
V kuchyni ležel můj otec na zemi se zavřenýma očima.
,,Tati prober se co ti je" kleknu si k tátovi. Ač mě bije pořád je to můj táta a já ho mám ráda.
Oči neotvírá proto se rozhodnu zavolat záchranku.

Záchranka přijela, tátu si odvezla a já čekám sama doma. Začne mi zvonit telefon, neznáme číslo.
,,Dobrý den Vlčková u telefonu" začnu.
,,Dobrý den, nemocnice Praha. Váš otec který byl zde před malou chvílí přijat, zemřel měl v sobě moc alkoholu. Je mi to líto" řekne mi sestřička do telefonu.
Já telefon vypnu a moje slzy začnou téct proudem. Co budu dělat? Kde teď budu? Brzo mě vyhodí moc peněz nemám. Leda že by jsem napsala bratrovi. Myslím si že je to zbytečný ale zkusit to můžu.

ann_vlcek :
Ahoj Kubo, táta dneska zemřel, měl v sobě moc alkoholu. A jelikož nemám moc peněz a brzo by mě vyhodili můžu na nějakou dobu bydlet u vás?
Jestli ne, nevadí nějak to zvládnu <3

yzomandias:
Ahoj Aničko, zítra ve 14h jsem u tebe, máme tu volný pokoj a nikomu vadit nebudeš.

ann_vlcek :
Děkuju brácho, bez tebe bych byla ztracená, Ahoj.

Na to mi hodil zobrazeno. Já se vydávám zabalit si oblečení.
Vytahuju kufr a naházim tam moje oblečení, nějaký malovátka, žehličku, fén, nějaký sprcháče, jelikož pochybuju že tam budou mít ženský sprchový gely.

Další den
Právě mi Jakub psal, že je před bytem. Já si beru boty, zamykám byt a i s kufrem jdu dolů za Kubou.
,,Ahoj" řeknu trochu stydlivě.
,,Čau ségra" stáhne mě do objetí.
Veme mi kufr z rukou a dá mi ho do kufru auta. Já si sednu na místo spolujezdce.
,,Vyrostla si, samozřejmě do krásy" řekne Jakub když vyrazíme.
,,Děkuju" začervenám se.

Už jsme u kluků se všema jsem se přivítala. A právě sedím v pokoji. Musela jsem odejít jelikož na mě Dominik pořád něco zkoušel. Ale u něho je to asi zvykem.

Sedím dvě hodiny v pokoji. Najednou se ve dveřích objeví Dominik. Sedne si na postel a řekne něco co mě trochu zarazilo.

365 dní ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat