Měsíce ubíhají, Dominik se mi omluvil a já mu odpustila. Posledních pár týdnů začínám k Dominikovi chovat nějaký city. Už to pro mě není ten otravnej, blbej Dominik. Teď mi přijde hezkej, ochotnej a milej. Nikomu to říct nechci ale mám nutkání to říct Kubovi. Za poslední 4 měsíce se z něho pro mě stal takovou tou kámojdou který můžete říct všechno. Vždy má pro všechno pochopení.
Sedím na gauči. Jsem doma jenom s Kubou. Vstanu a jdu za ním do pokoje.
,,Kubo musím ti něco říct" začnu.
On přikývne.
,,Vím že se ti to nebude líbit, prosím tě hlavně se nezlob" řeknu.
,,Slibuju že nebudu teda pokud si mi nerozbila třeba chainy " usměje se ironicky.
,,Ne to ne, víš za poslední týdny jsem začala chovat k Dominikovi nějaký city, dřív mi přišel hnusnej teď mi přijde hezkej, milej. Já nevím co mám dělat. Zároveň ale nechci přistoupit na těch jeho 365 dní víš" řeknu.
,,Hele Ann, nejsem nadšenej že zrovna Nik ale lásce neporučíš, prostě za ním jdi a řekni mu to" řekne.
Já vstanu a jdu do obýváku. V obýváku sedí Radek a Tomáš trochu na sračky. Dovedl je Nik. To snad není možný že Nik nepil. I když pro mě líp,aspoň ti 2 nebudou poslouchat.
Vydávám se tedy za Dominikem do pokoje.
,,Domčo můžu?" řeknu když vejdu. Dominik sedí na posteli.
,,Hm můžeš" řekne.
,,No víš budeš se teď asi divit, ale... Posledních pár týdnů k tobě chovám city a.. a asi jsem se zamilovala!" řeknu rychle doufajíc že mě slyšel.
On se sladce usměje.
,,Ann, jsem rád že to tak cítíš, ale já už tě nemiluju" řekne vážně bez citů.
Tohle mě zlomilo, vyutíkám z jeho pokoje do toho mého. Zamknu se a švihnu sebou do postele. Slzy mi tečou z očí a já mám chuť si něco udělat.
Teď ale nemám sílu. Usla jsem a probudila se asi za 3 hodiny.
Vstanu z postele do koupelny.
Vemu si nějakou žiletku a začnu si po ruce dělat malé ranky. Prvně jsou povrchové. Když mi to dělá dobře začnu rány prohlubovat. Všude byla krev.
Z ničeho nic ve mně hrklo a já s tím chtěla přestat ale už bylo pozdě. Krev mi tekla z rukou a po zemi byli mě cestičky krve. Snažila jsem se dostat ke dveřím, ale vzhledem k tomu že jsem měla obě ruce pořezané a pár ran jsem měla i na břichu, jsem byla slabá. Snažila jsem se křičet ale jako bych ztratila hlas.
Upadla jsem na zem, bouchla jsem se o roh vany a najednou jen černo.
