,,Karin, za 15 minut ať si dole" buši na dveře mamka.
Zavrčím do polštáře, sundám ze sebe peřinu a natáhnu se k nočnímu stolku pro mobil, když zjistím kolik je hodin málem mě šlak trefí, napřáhnu se a silou hodím polštář na dveře. Si tady ze mě dělají prdel ne? Proč mě sakra budí o pul 7 ráno? Vlastně počkat, však dneska jsou prázdniny, to nemohli počkat až se vyspím?! Neochotně se zvednu z postele, dojdu do mé vlastní koupelny, kterou mám hned v pokoji a začnu ze sebou něco dělat. Vlasy si dám do vysokého drdolu, zkrášlím si obličej a dojdu ke skříni z které vytáhnu obyčejné legíny a volné bílé tričko. Naprosto pohodlné a jsem ráda, že mi rodiče aspoň do toho oblékání nemluví. Když jsem se svým výsledkem spokojená vyjdu z pokoje a namířím si to do kuchyně k rodičům, kde je už zběsile obskakuje naše hospodyně Marie.
,,Dobré ráno, co se děje, že mě musíte budit tak brzo ráno, když je první den prázdnin?" sednu si ke stolu a Marie mi už nabírá lívance na talíř, mňam.
,,Já bych si to nabrala sama, ale děkuji." podívám se na Marii.
,,Slečno Karin, je to má práce." usměje se a úsměv ji oplatím. Neodpovídám ji nic na to, protože čekám na odpověď od rodičů. Podívám se na ně a čekám co z nich vypadne.
,,Dobré ráno, jasně, zapomněla jsem, že máš prázdniny. Na tom se ale nic nemění, budeš fungovat furt stejně." zamračila se a nadechla se k pokračování.
,,Otec musí odletět za prací a já kupodivu také, je to velmi důležité, vzbudila jsem tě, protože za půl hodiny vyrážíme." do toho se vložil i táta.
,,Nechceme ať vyvádíš hlouposti Karino. To že tu nebudeme, neznamená že se budeš poflakovat ano? Žádný alkohol, drogy, kluci, párty. Varuji tě ano? Chceme si v klidu udělat svoji práci. Já budu muset na 14 dní odjet, stalo se něco vážného ve firmě, tím tě nebudu zatěžovat. A maminka se vrátí o týden dřív. " odpoví mi táta a čeká na moji reakci.
No haleluja, aspoň že budu mít klid, ale i tak mi mohli napsat lístek na lednici a já mohla spokojeně spát. Nuda, nebo mi to mohli říct včera.
,,Jasně, žádný problém. Budu poslušná a budu se snažit to tady nerozbít." falešně se usměji na své rodiče a napiju se pomerančového džusu.
,,Karin, jestli něco z toho porušíš, bude zle, je ti to jasné?" zamračeným pohledem se na mě podívá matka, poznala, že má odpověď nebyla na 100% upřímná.
,,Mohu si tu aspoň pozvat Lenku, prosím?" Lenka, má nejlepší kamarádka, aspoň doufám, že mi ji nezakážou, když tu nebudou.
,,Ta tvá kamarádka se mi absolutně nelíbí, má na tebe špatný vliv, ale budiž, ponaučená si." odpoví mi otec
Bezva! Super! Dál jsem nevedla žádnou konverzaci a vychutnávala si jídlo.
Rodiče odjeli, sice mi vysvětlili všechny pravidla, ale u mě to bylo tak, že jedním uchem tam a druhým ven. Moc dobře věděli, že nic z toho neporuším, ale i tak jsem dostala kázání, že kdyby se něco stalo, Marie jim vše řekne. Můj plán teď zní napsat Lence a udělat si filmový večer. Vytáhla jsem mobil a napsala své kamarádce, souhlasila a já dostala radost, že aspoň nebudu sama.
Když se blížilo k večeru, začala jsem chystat popcorn a nějaké ty sladké mňamky.
,,Zlatíčko, ja budu už muset jít ano? Přijdu zase ráno, neudělej tady svinčík prosím." přišla za mnou do kuchyně Marie.
,,Marie, v klidu, nebojte se, běžte domu, jsem už velká holka." usmála jsem se, s Marii máme dobrý vztah, pracuje u nás už od té doby co jsem přišla na svět. Vždy mi nabízí tykání, ale já si stojím za tím, že je lepší si s ní vykat, aspoň z mé strany a zachovat si nějaký ten respekt. Nemyslím to zle, ale mám to tak radši. Marie je už starší člověk kolem 60sátky, takže se ji snažím pomáhat co se týká úklidu. Rodiče z toho nejsou moc nadšení, ale respektuji to, že mě vychovávala od malička a že ráda s ní trávím čas.
,,Karinko, rodiče tu nejsou, takže kdyby si chtěla jít ven, běž, ale bez jakýkoliv problému ano? Důvěřuju ti, si mladá, zletilá, kdyby něco zavolej nebo napiš, ano?" přistoupí ke mě Marie a pohladí mě s úsměvem na tváří po zádech, poté odešla. Byla jsem překvapená, protože tohle se moc často nestávalo, ale byla jsem ráda. Moc dobře věděla, že já jsem ten typ člověka, co je radši doma v knížkách nebo si projíždí časopisy s módou, než abych se opíjela někde v klubu. Sice mě to štve, že nemám tu volnost, ale zvyk je zvyk. Jednou nebo dvakrát jsem porušila pravidla mých rodičů a měla jsem totální muka.
Zazvonil zvonek a já rychle běžela otevřít své kamarádce.
,,Nazdar!" vypískla Lenka
,,Pojď dovnitř" uhnula jsem stranou, aby Lenka mohla vejít dovnitř.
,,Oblékni se a jdeme ven." táhneme mě do svého pokoje.
,,Počkej Leni, tak to teda ne, já jsem tady připravila věci na náš filmový večer. Nikam nejdu a ani nemůžu! Moc dobře to víš." vyškubla jsem se Lence a zlým pohledem se na ní podívala.
,,Ale noták Jakub nás pozval dnes k ním domu, mají tam nějakou akci. Karin, nikam nechodíš, jsi věčně zavřená doma, když už někam jdeš tak s doprovodem nebo vyjímečně my dvě sami. Pojď se trochu odvázat, rodiče tu nemáš." mele páté přes deváté a u toho rozhazuje rukama, je ta holka normální?
,,Mě tvůj brácha nezajímá, není to moje parketa. Moc dobře víš, že nepiju a nic z toho co ty. Co bych tam dělala? Pila džus a znuděně na vás koukala?" podívám se na ni a dám si ruce v bok. Co si myslí? Moc dobře ví, jak to mám s rodiči a ona mě ještě navádí, ať porušuji pravidla.
,,Karčo, prosím tě na kolenou." pozoruji jak si kleká na kolena a já se musím zasmát. Je to komediální, když mě prosí.
,,Nesměj se mi a odpověz, protože mi začínají bolet kolena." směje se semnou.
Ach bože, nakrčím nos, zhluboka se nadechnu a vydechnu.
,, Fajn, pro tentokrát půjdu, ale-" nestihnu to doříct a už mě začíná pusinkovat, cítím všude samé sliny, šiblá na hlavu ta holka, fakt že jo.
,,Děkuji, si nejlepší!" zajásá.
,, Moment, nenechala si mě to doříct, sakra. Chtěla jsem říct, že pokud mě to tam přestane bavit, jdu okamžitě domu a pokud budu mít průser, což už teď vím že to průser bude, odskáčeš si to semnou!" vztyčím ukazováček a čekám na její inteligentní vyjádření.
,,Dobře, dobře. Souhlasím, ale teď už se pojď připravit!" tahá mě ke skříní a vyhazuje všelijaké oblečení. Sednu si na postel a pozoruji svoji kamarádku jak se kochá mým oblečením a jak zvažuje co se k čemu hodí.
,,No nebudeme to hrotit, tady máš černé kalhoty s vysokým pasem a k tomu bílý krajkový top na ramínka." hodila to na mě a podívala jsem se na top, který jsem v životě neměla na sobě, protože mi to před let koupila Lenka a na můj vkus je to až moc odvážný top. Povzdechnu si a začnu se do toho oblékat. S malovátkama to moc nepřeháním, mám radši když moje pleť dýchá a vypadám přirozeně. S pomocí Lenky si navlním vlasy a s mým dovolením si i ona něco vybere z mé skříně, klasika u ní.
Abych vám to trochu ujasnila, Lenka je sestra Jakuba ej kej ej slavný Yzo? Tak nějak si říká, myslím.. Už jsem ho párkrát viděla, i tu jeho partičku, ale nikdy jsem s nima nebyla dýl než jednu minutu, tenhle styl hudby mě neláká, spíše mě děsí jak moc jsou vulgární i ten jejich styl vyjadřování a to tetováni? Rodiče by mě zabili, kdyby zjistili, že se stýkám s takovými lidmi.
Napsala jsem Marii a s Lenkou jsme se vydali k baráku, kde bydlí Jakub.
