Camp - Larry Stylinson CZ

12

Byl oběd a tentokrát jsme tam šli s harryho týmem. Rychle jsme se najedli a šli jsme zase zpět do chatky.

Když už jsme tam byli všichni, začli jsme řešit to, co bude po táboře.

„Kde kdo bydlíte?" zeptal se Niall.

„Já a Liam bydlíme v Holmes Chapel" řekl Harry.

„Já s Louim bydlíme v Doncasteru" řekl Niall.

„To neni tak daleko, nebo jo?" zeptal jsem se opatrně.

„Jsou to asi tak dvě nebo tři hodiny cesty" řekl Niall.

„Budeme se navštěvovat?" zeptal jsem se Harryho. 

„Jasně, že budeme" řekl a usmál se na mě, i když jsem věděl, že si tím tak jistý není.

Byl jsem lehce smutnější, ale celý zbytek večera jsme prokecali a snažili jsme se být co nejvíce v klidu. 

Nakonec byla večerka, ale kluci hned po pár minutách zase přišli.

Protože už jsem ležel, tak si harry šel lehnout ke mně.

Musel jsem ale ještě na záchod, tak jsem tam šel a když jsem se vrátil, Harry už ležel na mojí posteli.

„Pojď ke mně" řekl mi.

Rozešel jsem se tedy k němu a lehl si tak, že jsem byl celým tělem nalepený na tom jeho. 

Pomalu jsem takto začal usínat.

---

Probudil jsem se, když měl Harry kolem mého pasu jeho ruku a byl jsem celý natisknutý na jeho tělo. 

Dnes má být budíček v klidu, nemá se už ani nikam běhat, protože nemáme co sbírat, když body už taky nesbíráme. 

Celá chtka jsme se probudili, když si Liam kýchnul.

„Omlouvám se, nechtěl jsme vás tady všechny pobudit, ale tak dobré ráno" řekl.

Od rána jsme sizase všichni povídali.

Byla snídaně a po ní jsme si šli všichni sbalit věci.

Všechno jsem si sbalil a zase jsem šel k Harrymu.

Stáli jsme asi hodinu jen před chatkou v objetí, ale potom jsme uviděli, jak sem jdou už rodiče.

„Sakra, tam je moje mamka" řekl a víc si mě přitiskl k němu.

„Jo, mojí mamku už vidím bohužel taky" řekl jsem taky.

Nejprve k nám přišla Harryho mamka.

„Dobrý den" pozdravil jsem ji.

„Ahoj mami, tohle je Louis" představil mě a já jsem ještě jen mávnul.

Všechny svoje věci si dal už ven z chatky a ještě přišel ke mně.

Vzal mě za boky a přitáhl si mě do pevného objetí.

také jsem ho pevně chytl, ale aby jeho mamka nečekala dlouho, po chvilce jsme se odpojili. Moje mamka už tady skoro byla taky.

„Měj se" řekli jsme si a Harry už začal odcházet.

„Ahoj Lou, kdopak to byl" zeptala se hned mamka. Musí jí být jasné, že to nebude jen obyčejný kmarád, kterého jsme tady potkal.

„Prosím potom, mami" řekl jsem a ještě šel za Niallem, protože ten měl jet s námi.

Vzali jsme si svoje věci a šli jsme do auta.

Hned jak jsem přijel domů, zase jsem napsal Harrymu.

Louis: Ahoj Hazz

Harry: Ahoj Lou, snad se co nejdříve zase uvidíme

Louis: Snad ano, budeme tohle muset vyřešit, nevím jak dlouho tě budu zvádat vídet jen občas

Harry: Mám to stejně, ale je tady jedna věc, jak by se to dalo vyřešit, chci to co nejdříve probrat se svojí mamkou a potom se můžeš ty domluvit s vašima, pokud to vyjde u mě

Louis: A jaký je plán?

Harry: To je tajné, dozvíš se to, až se uvidíme

Louis: Dobře, snad to bude co nejdříve

Harry: Taky doufám. Teď už ale musím jít, tak se měj, Lou

Louis: Měj se, klidně zase napiš

Položil jsem telefon a šel jsme se konečně doma vykoupat.

---

Domluvili jsme se s Harrym, že se sejdeme o víkendu, tedy že on přijede sem do Doncasteru.

A dnes je sobota, kdy má Harry někdy kolem desáté přijet.

Vstával jsme už v sedm, abych stihl ještě všechno udělat.

Osprchoval jsme se, upravul se a teď už jen čekám.

Hned co jsem uslyšel zvonek ze zdola, rozběhl jsem se tam. 

Jsem doma i dokonce sám právě na celý víkend až do středy, takže to bude v pohodě.

„Ahoj Harry" řekl jsem s tím největším úsměvem.

„Ahoj Lou" také mě pozdravil a obejmuli jsme se.