Jamesi, tak pojď, my cestu zpátky najdeme! zavolala na svého bratra Ivia. Jamesovi bylo 7, Ivia 9. Ivia a James se ztratily , když se šli projít. Podívej! vyhrkl najednou unavený James. Prstem ukazoval na malou jeskyňku. Můžeme si tam odpočinout. A tak tam vešly. Jamesse Ivii chytil za ruku, trochu se bál. Ale Ivia zakopla o klacek, a i s Jamesem spadla do hluboké díry. Jejich pád zmírnilo lůžko ze zlatých květin. První se probrala Ivia. Vzala Jamese za ruku a beze slova vstala a šla dál. V další místnosti byl malý palouček na který svítilo světlo z povrchu. Prašly tamtudy, a vešly do další místnosti kde bylo schodiště, po kterém vyšly a do místnosti, ve které byla otevřená brána. Všude bylo mrtvé ticho. Po chvíly dorazily k něčemu, co mohla být trénovací figurína (byla rozmlácená na malé kousíčky, takže to moc nešlo poznat), a poblíž byla hromátka prachu. James nevěděl proč, ale připadalo mu to děsivé. Obejmul Iviu a ta si ho dala n záda. Po chvíly došli k malému domku. Ivia už tam chtěla jít, ale James jí zastavil. Počkej, co když je tam něco nebezpečného?! Ivia se zastavila a omluvně se na bratra podívala. Pak oba přitiskly uši na dveře. Zevnitř slyšely něco jako povídání o šnecích. Ivia se na Jamese podívala, a pak otevřela dveře.
ČTEŠ
LOST SOULS
FanfictionVzniklo to na táboře když jsme si hráli s přáchou. původně jsme si na to hráli, a pak jsem si to jen tak napsala na papír. no, a doma jsem to přepsala na wattpad. je to o Undertale, víc vám moc říkat nebudu.
