'Miluji ho..' Dsmp Story

setkání 🎻

'y/n, pojď umýt nádobí!' zavolala na mě má matka. Protočila jsem oči, zvedla se a šla po schodech dolů do kuchyně. 'Jdu na too' hlasitěji jsem zavolala, aby mě šlo slyšet do místnosti kde je má matka.

|o deset minut později|

Umyla jsem nádobí, a uklidila jsem ho na místa kde má být.

Nudila jsem se, tak jsem jen tak projížděla sociální Sítě. Po chvíli mě to přestalo bavit, tak jsem začala přemýšlet, co budu pro zbytek dne dělat.

Y/n:bože, já se tak zatraceně nudím!
Půjdu ven, třeba mě něco venku napadne, nebo potkám nějaké přátele.. vlastně.. přátele.. vždyť nikoho nemám, tak koho bych mohla potkat!

Po chvíli přemýšlení a dohadování se s mojí myslí, jsem otevřela dveře z mého pokoje a šla jsem si udělat kávu. Po té co jsem kávu vypila, jsem šla na chodbu a hledala klíče.

Y/n:Sakra!! Vím že tu ty klíče někde jsou, ale nevím kde!' začala jsem hulákat přez celý dům.

Po asi 2 minutách hledání jsem zjistila, že klíče mám na skříňce vedle mě. Vzala jsem klíče do tašky a šla ven. Na ven jsem si vzala obyč. Šedé tepláky, a světle modrou mikinu, protože bylo venku poměrně dost chladno.

Šla jsem v parku po úzké cestě, a najednou do mě někdo vrazil. Nebo já do něj??

Y/n: O můj bože! Strašné se omlouvám, nechtěla jsem do vás vrazit. Řekla jsem, a koukala jsem se tomu člověku do obličeje.

???: V pořádku, moje chyba. Nedával jsem pozor na cestu a narazil do vás.

V tu dobu jsem chtěla něco říct, ale uvědomila jsem si..

Y/n: t..ty jsi Wilbur Soot?!
???: *Usmál se* už to tak bude' řekl mi.
Y/n: wow! Nemůžu tomu uvěřit!*začali mi slzet oči radostí*
Will: Jak se jmenuješ ty?:D

Y/n: já se jmenuji- Y/n
Will:krásné jméno!:D
Y/n: děkuju!:P

Začali jste si hodně povídat, a hodně jste si o sobě řekli. Čas utekl tak rychle, a ty jsi usnula na Willovo rameni v parku na lavičce.

|Wilburovo pov|

Vzal jsem jí do náručí, a rozhodl jsem se že jí na papírek napíšu svoje telefonní číslo.
Napsal jsem svoje telefonní číslo na papírek, a ten následovně dál Y/n do kapsy u jejích tepláků.
Dokonce jsme zjistili že jsme sousedé, takže jsem Y/n mohl odnést domů, a také jsem tak i udělal.
Po krátké cestě domů, jsem s Y/n v náručí postavil před její dům a zazvonil, a někdo šel otevřít. Byla to její matka.

Y/n máma: panebože, stalo se něco?
Po chvíli si všimla, že Y/n spí, a pozvala mě dál.

'Pokoj má nahoře. Můžeš jí tam odnést' pronesla Y/nina matka, a já jsem tě nesl v náručí do tvého pokoje. Položil jsem tě na tvojí postel, a přikryl tě dekou, co byla posládaná na tvé posteli. Chvíli jsem seděl vedle tebe, a pak jsem se zamyslel.

Ona má na PC zapnutý Minecraft?! Ona hraje Minecraft?? Wow! To bych, od holky jako je ona nečekal.
Po chvíli mě něco jemně zatáhlo za mé tričko. Byla to Y/n.

Y/n: to je šílený.. sotva se známe, a musel jsi mě nosit domů.. děkuji, a omlouvám se ti..
Will: v pořádku, máš to tu hezké♡
Y/n: děkuju moc :D
Asi by jsem měl jít domů, do kapsy jsem ti dal moje telefonní číslo, tak mi pak klidně napiš nebo zavolej, jestli budeš chtít.
Řekl jsem, a pamalu už jsem šel ke dveřím.

|Y/n pov|
'Uvidíme se ještě někdy?'
Zeptala jsem se Willa.

Will: To je na tobě, jestli se ti bude chtít?
Y/n: byla bych strašně ráda!:D
Will: to já taky. :p
Willbur odešel. Po asi 15 sekundách jsem slyšela jak někdy dole zavřel dveře, což znamená že už tu Will není..

Chvíli jsem byla smutná, ale ušla jsem s tím, že mu zítra zavolám nebo napíšu, a bylo mi líp.

Hoya!
Tohle je konec prvního dílu. Doufám že se vám to zatím líbí, a bude líbit :D

Ano, tuhle část píšu v 05:11 ráno, už asi od 04:15🤣

Takže teď dobrou noc, mám vás rádaa!<3