Andělská tvář //LS// ✓

Bledé oči

,,Broučku, víš, že z toho všeho mám špatný pocit," promlouvala vysoká žena ke svému, již plnoletému synovi, který dřepěl na zemi ve svém pokoji a do batohu si skládal oblečení.

,,Mami," povzdechl si kudrnatý, osmnáctiletý chlapec a protočil očima.
,,Jsem dospělý a vím co dělám. Od mala je tohle mým největším snem a konečně se mi naskytla příležitost." Žena si hlasitě povzdechla. Byla absolutně proti, protože se o svého jediného syna přirozeně bála.

,,Víš, že ti to přeju broučku, ale myslím si, že ses měl pro začátek zaměřit na jednodušší věci. Tohle je moc nebezpečné a-"

,,Mami," znovu ji utnul v jejích pokusech přemluvit jej. Ano, byl si vědom nebezpečí, jenže on po tomhle od malička toužil. Přál si stát se lovcem duchů a najednou tu byla příležitost. A on ji nehodlal promarnit.

,,Nech to na mně, dobře? Vím, čemu se vystavím a všechno to příjmu, protože budu šťastný a budu dělat něco, po čem od malička toužím. Vrátím se, neboj."

---

Harry svého rozhodnutí nelitoval, tedy víceméně do chvíle, než v pracovní dodávce dojeli na místo a jemu se naskytl pohled na polorozpadlou, zarostlou budovu blázince. Jen z toho pohledu se mu začalo dělat nevolno.

,,Faajn," vydechl chlapec po Harryho boku a nadšeně pohlédl na budovu. Lionel Wilson, aneb poměrně vytáhlý, bledý klučina s plavými vlasy věčně nagelovanými a učesanými na jednu stranu. Harry jej asi jako jediného z celé party znal nejdéle. Lionel byl především hrdinský typ a proto často jednal unáhleně a chyboval jak a kde se dalo. 

Kromě Harryho a právě zmiňovaného plavovláska tu byla ještě Xylia. Zrzavá, hlasitá holka, která byla jen o pár let starší než samotný Harry, aneb nejmladší člen skupinky. Bylo jí čerstvých dvacet jedna let. Zrzavé vlasy měla neustále vyčesané ve volný drdol na vršku hlavy, oblékaná chodila v mužském oblečení a celkově se poměrně dost chovala mužsky. Harrymu osobně to vůbec nevadilo, nedokázal si dívku představit v šatech či sukních, ale už potkal hodně lidí, kteří Xylii za vzhled a její neženskou stránku dost odsuzovali.

Dívka momentálně seděla na místě spolujezdkyně a hlasitě přežvykovala žvýkačku v ústech.

Posledním členem jejich malé skupinky byl Elliot Andrews. Rozený brunet, s vlasy momentálně přebarvenými na sytou tyrkysovou barvu a s piercingem ve rtu a v obočí. Chlapci pomalu táhlo na třicítku, přesto se choval jako puberťák, i když v kritických situacích dokázal reagovat až nezvykle vyspěle.

Harry byl do Elliota zakoukaný. Neřekl by, že by do něj byl zamilovaný, to určitě ne. Elliot nebyl zrovna jeho typ, přesto měl pomotanou hlavu a mohl na muži oči nechat. Možná taky díky tomu, že Harryho starší muži prostě přitahovali. Bylo to blbé takhle přímo přiznat, ale ano, kudrnatý chlapec měl pro muže slabost. Ne pro puberťáky, jako byl Lionel.

,,Na místě posádko," zabořil se Elliot více do sedačky a upřeně hleděl na budovu, stejně jako Harry a Lionel, který se momentálně přes Harryho nakláněl, aby viděl. Dívka budovu jen přelétla pohledem a znovu se zaměřila na displej mobilu, jakoby neviděla nic, co by ji vyvedlo z míry.
,,Myslím, že to nemá cenu odkládat, jde se," zamručel Elliot, který se ujal vedení jako pokaždé, protože nikdo jiný z přítomných toho nebyl schopný.

Xylia v tichosti následovala Elliotova příkladu a doopravdy zastrčila mobil ledabyle do kapsy vytahaných maskáčových kalhot a vystoupila, následuje modrovláska do zadní části dodávky, kde měli potřebné vybavení.