Why can't forget

První den školy

Ahoj,jmenuji se Sakura a dnes je důležitý den,pokud nezapadnu do kolektivu naší třídy,budu třídní vyvrhel s neuvěřitelně hnusnými přezdívkami . Táta mě už veze před naši novou školu,nevím jestli se mám těšit,nebo se bát,nevím vlastně ani kde mám svoji třídu hledat.Táta mi řekl,že mám vystoupit z auta,že už sme na místě.Procházela sem kolem školy každý den,ale nikdy předtím sem si nevšimla jak je obrovská,přistoupila sem k ní a rozhlédla sem se.Učitelé držící nad hlavou cedulky s nápisy tříd.A hele!Už vidím  nápis 6.E.Držela jí moc milá a sympatická ,,slečna" a zeptá se mě jak se jmenuješ? odpověděla sem jí já jsem Sakura Ichikawa . Jupí konečně přišla  Yumi,skoro celé prázdniny sme se neviděli.Jak mě spatřila okamžitě sme si běželi naproti a začaly se objímat.Najednou přijel školní autobus.Vystoupilo z něho hodně děcek,rozdělili se do skupinek a jedna skupina se valila (ano doslova se valili) k nám. Paní učitelka měla co dělat aby je zkrotila,ale zvládla to.Představila se nám ahoj děcka já jsem slečna Akemi Haku a jsem vaše třídní učitelka,ale co už pojďme dovnitř ať nemusíme stát tady v té zimně.Jelikož nám to přišlo rozumné a taky nám nic jiného nezbývalo, sme následovali slečnu Akemi,která nás zavedla do šatny.Byla strašně úzká a všichni sme se tam mačkali jako sardinky,potom nás zavedla do naší třídy,s Yumi sme obsadili nejlepší místo úplně vzadu v prostřední řadě.Řekla ať se posadíme a tak sme to udělali.Řekla že se jí máme představit začal nějaký ňouma úplně ve předu,měl rovnátka a polorozbité brýle.Jak ho Yumi spatřila hodně nahlas se začala řechtat a všichni  na nás upřeli zrak a začli se smát taky.Mě to moc směšné nepřipadalo a tak sem se jen pousmála.Ten ňouma zesebe vykoktal jjjmenujjji sse Maro.Pokračovali jsme v představování a hned co jsem se představila stoupl si kluk předemnou a pevným hlasem řekl  jmenuji se Montaro Sakagami,a já jsem se málem rozplynula nad jeho medovím hlasem kaštanovími vlasy a nádhernými oceánovo modrýma očima