Základní lidská potřeba

Varování: 18+

***

Seděla za učitelským stolem ve Velké síni u večeře mezi ostatními profesory. Přemýšlela a bůhví proč nervózně podupávala nohou, až to vedle sedícímu kolegovi lezlo na nervy. Zavrčel a sevřel ruce v pěst, ale tentokrát to nemělo kýžený efekt. Otočil se tedy na ni a tvářil se výhrůžně.

"Byla byste tak laskavá a přestala s tím?" zavrčel Snape.

"Prosím?" vytrhla se Hermiona ze zamyšlení.

"Nedupejte tu jako troll," sykl jí od ucha. Vzduch, který jí ovanul citlivé místo, ji nutil k zachvění se. Nervózně polkla a rychle přikývla. Co to sakra mělo být?

Ještě chvíli seděla a snažila se nedat najevo, že jí Snape znervózňuje. Poté se vymluvila a spěšně prchla do svých komnat.

"Zatraceně, co to bylo? Nejspíš už jsem bez chlapa vážně moc dlouho, nemůžu uvěřit, že už to jsou dva roky? No teda, žiju tu zavřená jak jeptiška, dokonce i Trelawneyová má rušnější sexuální život než já," povzdechla si Hermiona.

Už to bylo vážně dlouho, co měla sex naposledy. S Ronem se rozešli už dávno, ještě v dobách jejích studií pokročilé magie. Na univerzitě postupně potkala nějaké mladé kouzelníky, ale nebylo z toho nikdy nic vážného.

Bylo to půl roku, co nastoupila do Bradavic jako profesorka Přeměňování. McGonnagalová neměla jako ředitelka na učení už tolik času a velmi ráda a ochotně postoupila své místo mladší kolegyni. Hermiona sice byla ještě mladá, ale vedla si při vyučování výborně. Ačkoli Snape si nikdy neodpustil ty své jízlivé komentáře. Zvlášť, když měl mít u ní hospitace, a že si jich, hlavně první dva měsíce, užíval celkem dost.

Ale jinak byla velmi oblíbená mezi kolegy. Chodili společně jednou za měsíc k Prasečí hlavě na pár drinků. Nějakým zázrakem Minerva vždycky dokázala dotáhnout i Snapea, ačkoli se tam s ním bavila jen ona.

Problém byl v tom, že u Prasečí hlavy nikdy nebylo moc lidí a profesorský sbor sestával hlavně ze starých kolegů. Neměla šanci se s nikým seznámit. Jediný věkově přijatelný byl ještě tak Snape. No jo, jenže Snape je prostě Snape.

Počkat... ale vlastně proč by ne? Pokud vím, tak nikoho nemá. Třeba by mohl souhlasit s nezávazným sexem.

A tak se Hermioně v hlavě zrodil plán, že dnes dostane Severuse Snapea na lopatky. A tentokrát to nebude pouze v intelektuální rovině.

***

Grangerová měla v sobě již pátou skleničku vína a byla v dost uvolněné náladě. Čímž Severuse vyloženě vytáčela. Hned na začátku večera se k němu Merlin ví proč posadila a vtahovala ho do rozhovoru, celkem neúspěšně. V prvé řadě vůbec nechápal, co se to s Grangerovou děje a proč se pro dnešek rozhodla ho poctít svým (ne)důvtipem. Ačkoli se jí snažil dost nevybíravým způsobem odradit. Ta ženská byla s postupující večerem čím dál víc otravnější. Dokonce byla nakolik drzá, že si dovolila mu položit ruku na předloktí. Jemu!

Ucukl, jakoby ho spálila. Jenže té ubožačce to vůbec nedocházelo. Vztekle se zvedl a chtěl opustit to trapné místo, na které ho Minerva jako každý měsíc pod pohrůžkou donutila přijít.

"Severusi, doprovodil bys Hermionu do Bradavic?" požádala ho ta vyděračka ředitelka.

"Nejsem ničí chůva," odfrkl si Snape.

"Prosím, mohl bys to udělat?" dívala se na něj Minerva.

"Pro Merlina, za co?" protočil Snape oči. Popadl Grangerovou za loket, násilím jí navlékl do kabátu a vytáhl ji na čerstvý vzduch. Což se vzápětí ukázalo jako příšerná chyba, protože chůze jí neudělala vůbec dobře. Předklonila se a pozvracela mu boty.