Neobyčejná smrtelnice (Tony Stark FF)

1. Část

Píp píp píp. Aaaaaa, nesnáším tento zvuk. 

Vždy přeruší moje krásné sny. 

Alespoň to je z mého života krásné.

Jinak já se jmenuji Nathalie Cooperová. 

Dnes je mi 18 let.

Moje mamka mi slíbila novou mikinu. 

Šetří na ní už asi 2 měsíce. 

Jak jste už asi pochopili, nejsme moc bohatá rodina. 

Od táty, pokud se mu tak dá říkat, nemůžu čekat nic jiného než že na mě zase začne dělat další pokusy. 

Jsem jako jeho pokusný králík. 

Pracuje pro nějakou společnost co si říká Hydra a pouští do mě různá séra aby ze mě vytvořil zbraň. 

Jenže já nechci jen tak bezdůvodně zabíjet, takže jsem mu o mých schopnostech (on si myslí že séra nefungovala) neřekla. 

Už umím: ovládat živly, neviditelnost, teleportace, umím se přeměnit na kohokoliv, telekineze a čtení myšlenek. 

To jsou ty o kterých zatím vím. 

Ostatní se u mě ještě neprojevily. 

Otec mi vždy říká že pokud to někomu řeknu tak zabije mojí maminku, a to nemůžu dopustit.

Vstala jsem tedy z postele a šla do obýváku. 

Málem se mi zastavilo srdce když jsem viděla mojí maminku ležet na zemi s krvavou ránou na hlavě.

Z kuchyně vyšel otec s injekční stříkačkou v ruce a šel k mamince. 

Když si mě ale všimnul tak se rozeběhnul za mnou, ale já rychle vletěla do pokoje a zamkla za sebou. 

Vzala jsem tašku a naházela do ní všechny svoje věci co jsem měla (moc jich nebylo) a vyskočila oknem.

Teď už jsem neměla důvod tu být. 

Rozběhla jsem se se slzami v očích ze ztráty maminky co nejdál od našeho domu.

Najednou jsem ucítila v mých rukách proudit velkou energii. 

Podívala jsem se na ruce a v nich byla jakási černá mlha (Scarlet witch). 

Dala jsem ruce podél těla a najednou jsem vzlétla. 

Cítila jsem se šťastná že umím létat, tak jsem si nedávala pozor a do něčeho jsem prudce narazila. 

Najednou se mi zatmělo před očima a já začala padat dolů.

Už jsem čekala jen bolest a smrt ale najednou mě někdo chytil do náruče ale to už jsem nevnímala a usnula jsem......