Hluboko v lesích v kouzelném království Forestian
vychovávali lesní elfové malou dívku jménem Zera. Zera
měla kouzelné schopnosti. Jelikož byla lesní elf dokázala
ovládat živly. Během svého dětství se Zera naučila
ovládat i počasí. Občas ze srandy způsobila malou
vychřici nebo lehkou bouřku. Když Zeře bylo 16 let,
maminka jí něco řekla. „Dcero dnes je ti 16 let “
pokračovala. „Aby si byla právoplatným členem našeho
kmene musíš do tří úplňků splnit úkoly, které ti zadá
náš král.“ Zera byla zděšená. „Ale mami já už jsem od
narození elf. Čím to mám ještě dokazovat! “ Maminka jí
odpoví. „ Nemusíš se bát, každý si to musel projít.
Dokonce i já.“ Týden na to Zera dostala pozvánku od
královského dvora, což znamená od samotného krále.
Stálo v ní, že se musí hned ten den dostavit k Hlavnímu
dubu, kde dostane všechny informace co se týče úkolů.
Odbyla 3 hodina a slunce jasně zářilo. Zera odešla ze
svého domu a šla k Hlavnímu dubu, kde na ní už čekal
král a její rodiče. „Tak mě tu máte!“ řekla Zera
rozhodným hlasem. Hlavní dub byl pro elfy něco jako
moudrý rádce, který jim vždy poradil. „Vítej Zero“ řekl
král hlubokým hlasem. „Přistup blíž a neboj se“. Zera
tedy udělala co po ní král žádal. „Už ti bylo 16 let.
Musíš tedy splnit čtyři úkoly. Tím i vlastně pomůžeš
královně.“ pravil. Královna byla totiž hodně nemocná.
Její nemoc je zatím neznáma. Všichni se domnívají, že by
jí pomohla dračí slza. To je kouzelná slza, která když
se přiloží na srdce má zlou nemoc vyléčit. „Tvůj první
úkol zní. Jdi tam kde proudy stékají strmě dolů, tam
nalezneš meč, který přineseš zpět do vesnice.“ Zera
neotálela a šla. Jak tak šla přemýšlela co znamená to
„Jdi tam kde proudy stékají strmě dolů.“ Až po chvíli jí
došlo, že tím král asi myslel řeku Bargara,kde její
proud stékal strmě dolů. Neváhala a tedy šla. „Zajímalo
by mě na co se ten meč bude používat. Ale to je teď
jedno “ Cesta k řece jí chvíli trvala, ale nakonec tam
došla. Když se před sebe rozhlédla uviděla nádhernou
přírodu. Rozkvetlé květiny kam se jen podíváš. Vůně
stromů a šustění listí jak si hraje ve větru. Zera
zavřela oči usedla na velký placatý balvan a nahlas řekla.
„Volám sílu živlů. Vodo přijď mi na pomoc“ Chvíli potom
se u břehu na hladině objevili vodní víly. „Žádáš si naší
pomoc Zero?“ řekli. „Ano potřebuji vaši pomoc. Dostala
jsem za úkol najít meč. Nevíte kde by mohl ležet?“ Víly
odpověděli: „ Víme, víme kde leží. Pojď za námi ukážeme
ti cestu.“ Zera přes sebe utvořila vzduchovou kapsu a
vrhla se do vody.
