Same Sisters

Leave Home

Z POHLEDU LUCY

Ráno jsem se probudila v nejkrásnějším objetí. Riker se usmíval a hrál si s mými vlasy. Najednou někdo přišel do pokoje. "Proboha, Lucy! " Zařvala mamka. "Mami, ale mi nic nedělali...Vážně jsme jenom usnuli." Snažila jsem nás obhájit. " Já už radši jdu." řekl Riker, který zřejmě moc dobře rozpoznal že by se měl držet dál. "Jak si mohla?!" Zařvala na mě mamka. "Ale my nic vážně nedělali!"Trvala jsem na svém ."Nestačí že je tvá sestra těhotná,chceš být i ty?!" Vyjela na mě máma. "Byla to její volba! A my vážně nic nedělali! Ale to bys mi musela věřit." Odpověděla jsem. "Věřila bych ti kdyby ses včera nepokusila utéct! ...A nezvyšuj tu na mě hlas, mladá dámo! " A aby to nebylo málo, vložil se do toho i táta. " Co se tu děje!?" Zeptal se naštvaně táta když vešel do mého pokoje. "Tady naše dcera si sem vodí toho chlapce!" Odpověděla máma, táta si mě 'změřil ' pohledem. "Zaprvé tady se nic nedělo! A i kdyby ,tak už jsem dospělá! " Řekla jsem. "To mě vůbec nezajímá! Na tyhle věci máš ještě čas!" zařvala na mě mamka . "Nemůžete se ztišit? Někteří lidé ještě spí." Prohodila Rocky když šla kolem s hrnkem a v pyžamu. "Ne! Tady mladá dáma ignoruje pravidla!" Odpověděla máma s naštvaným tónem. "Neříkej mi prosím mladá dáma! A žádná pravidla tu nejsou." Zareagovala jsem, Rocky si položila svůj hrnek a vešla do pokoje. "Ahá! Tak když tu žádná nejsou, tak je uděláme! Nesmíš se stýkat s tím klukem! " Zařvala na mě, zatímco Rocky se tvářila provinile. "To nemůžeš! ..Nemůžeš mi zakázat se s ním stýkat!" Řekla jsem a táta vypadal jako by se připravoval na třetí světovou. "A proč?" Zeptala se ze zvýšeným hlasem máma. "Protože...ho mám ráda!" Odpověděla jsem. "Víš co? Zabal si. " Řekla máma a otočila se. "Mami ,já vím co chceš udělat,ale prosím, nedělej to."Rozbrečela se Rocky. Rocky si klekla před mámu a prosila." To jim nedělej." Řekl táta mamce."Mami,prosím" Prosila jsem.Tohe mi nemůže udělat.Poprvé jsem se cítila že si s Rocky konečně rozumím a mamka to zkazí! "Nehodlám to dál řešit. Teď budou týdenní prázdniny, během nich vybereme jinou školu. Po prázdninách půjdeš někam jinam. A konec diskuze. " Domluvila máma a odešla. Začala jsem brečet a objímala Rocky, táta se díval do země. "Promiňte. Já...měl jsem něco říct." Řekl Táta. "Tvoje chyba to není." Řekla jsem a s Rocky jsme si sedli k tátovi, ten náš obě objal. Najednou někdo zazvonil.

Rocky vstala z postele a šla k oknu." Pojď" Řekla, když vykoukla z okna. V okně se objevil Rocky. Šel rovnou ke mě." Riker mi říkal co se stalo" řekl." Je to v háji" dodala jsem. Rocky si všiml kufru,který ležel na zemi."Ou.." Dodal při pohledu n zavazadla. "Ty taky?" Zeptal se vyděšeně Rocky, Rocky. "Nevím" Odpověděla mu."Spíš jenom já." Řekla jsem sklesle. "Ale proč by vás rodiče chtěli rozdělit? " Položil Rocky další otázku. "Ne oba, jenom máma." Odpověděla Rocky. "..

Cituji; Rocky měla vždy špatný vliv na Lucy. " Dodala jsem. " Ok." Rocky a šel k oknu a doslova z něj skočil." Do háje, to byli nový kalhoty!" Ozval se. Šla jsem ke skříni a skládala jsem si věci do kufru. Když už jsem měla sbaleno, máma byla oblečená a táta taky." Vyrážíme!" řekla máma.

Ubrečená jsem sešla schody a šla za Rocky. Obejmula jsem ji jako nikdy. "Budeš mi moc chybět." Vzlykla jsem. "Vždyť ty mě taky." Řekla Rocky. "Pohlídej mi Rikera. A vyřiď mu že ho mám hrozně moc ráda. " Zašeptala jsem jí, ona kývla na znamení, že to splní. Vyšli jsme z domu a mířili přímo k autu. Táta dal všechna zavazadla do kufru, a čekalo se pouze na to, až nastoupí. Jen co nastoupil, nastartoval. Jen za první zatáčkou jsem zahlédla Rikera, který seděl na zastávce a jen co mě uviděl, postavil se. Věnoval mi smutný výraz a při něm zamával. V tu chvíli jsem cítila snad milion pocitů; smutek, který přerostl v žal a cit k Rikerovi, který byl silnější, než jsem si myslela. Přišla jsem na další z miliónů důvodů, proč mi bude LA chybět- miluju Rikera. Při pomyšlení na to, že budu odloučena od lidí, které miluju, a kteří pro mě znamenají svět, mi začalo stékat daleko víc slz, než předtím...