Let

22 2 4
                                    

  Sedím v Chloině limuzíně a mám dobrý pocit. Dobrý pocit z vítězství nad rodiči. V New Yorku si to báječně užiju. Chloin táta nám zařídil soukromý tryskáč, pronajal luxusní apartmá a nějakou chůvu/služku, co nás bude doprovázet a obsluhovat nás, protože šestnáctiletý děcka nemůžou letět no USA samy. No jo, kamarádit se s bohatou holkou se vyplatí.

  Když dorazíme na letiště, šofér odnese moje a Chloiny kufry. Po chvilce se vrátil a zavedl nás k našemu soukromému letadlu. ,,Téda Chloé, tvůj táta má teda prostředky." Hvízdu uznale. Ona se jen usměje a pokyne šoférovi rukou. Ten zamává na někoho v pilotní kabině a ten k nám spustí vstup do letadla. Nastoupíme do letadla a já se rozhlédnu. V letadle jsou čtyři sklápěcí sedačky se stolkem a na každé sedačce leží tablet a sluchátka. Na podlaze je na Chloino přání světlemodrý koberec, a na stropě pozlacené lampy. Veprostřed celté scény stojí ta chůva/služka, co nás bude doprovázet. Je to drobná blondýna s růžovými proužky ve vlasech vyčesaných do drdolu. Na bledé tváři velké šedé oči, drobný nos a spoustu pih. Na sobě má světlerůžovou košili s krátkym rukávem a černé kraťasy. Na krku má tetování nějakého květu a provázek se zavěšenou mušlí. Pan Burgeois tvrdil, že naší chůvě/služce bude dvacet jedna, ale tahle vypadá sotva na šestnáct. Na její podivnosti přidá i to, že první věta, co nám řekne je: ,,Co? Koukáte na moje tetování? Ta kytka je tabebuja, aby bylo jasno." Vytřeštíme na ní oči: ,,Cožeco?" Zeptá se Chloé. ,,Ale nic. Ahoj, já jsem Rosalie Magnifique a budu vás doprovázet na vaší dovolené v New Yorku. Pokud budete během cesty něco potřebovat, řekněte. Teď se posaďte, budeme startovat. Já s Chloé, pořád trochu šokované tou zvláštní osobností, si sedneme. ,,Tak a teď si užiju pěknej a klidnej let." Řeknu sama sobě v duchu.

  S tím klidným letem jsem se mýlila. Letadlo má právě silný turbulence a mě se dělá lehce šoufl. A začíná se mi chtít na záchod, bezva. Do toho všeho si začne Rosalie prozpěvovat písničku Kouzelná, fakt bezva: ,,Tajemná je, neskutečná!" Horší si vybrat nemohla. ,,Na zrcátku pět teček má!" Překvapuje mě, že zpívá hezky. Ale fakt si vybrala blbej moment a blbou písničku. ,,Ona to dá!" Konečně konec. Pak ale začne zpívat prodlouženou verzi Kouzelné:

Ten život můj, šílený je.
Kdo jako já existuje?
Zlo porazím, štěstíčkem mým!
Jak hrdinkou tvou býti vím!

Oh, oh, oh!
Život mám šílený!
Oh, oh, oh!
Tak buď připravený!
Oh, oh, oh!
Že když se stmívá tak měl bys bystřit zrak!

Jde Beruška!
Už letí k nám!
Ona hned ví, kde pomoct má!
Jde Beruška!
Už nejsi sám!
Když přijde k nám, už není tma!

Když říkají, jak moc cool jsem
A jak na ně dělám dojem,
Tak šťastný jsem, že sílu mám!
Jak super jsem, ukážu vám!

Oh, oh, oh!
Jsem vtipný a silný!
Oh, oh, oh!
Mám štěstí nesmírný!
Oh, oh, oh!
Že když ty měl bys spát, můžu u ní stát!

Jde Beruška!
Už letí k nám!
Ona hned ví, kde pomoct má!
Jde Beruška!
Už nejsi sám!
Když přijde k nám, už není tma!

Každičký den, v lavici svý,
Nemůžu ho dostat z hlavy!
On na mě kouk', dělám, že nic!
Koukal na mě? Chci vědět víc!

Oh, oh, oh!
Život mám šílený!
Oh, oh, oh!
Tak buď připravený!
Oh, oh, oh!
Že když se stmívá tak měl bys bystřit zrak!

Tajemná je!
Neskutečná!
Na zrcátku pět teček má!
Tajemná je!
Jedinečná!
Úžasná jak láska sama!

Já jsem Kocour, frajer, drsňák!
Hustej, cool, nejlepší avšak,
I lásku mám, Berušku mou!
Jsem tak rád, že je tu se mnou!

Oh, oh, oh!
Jsem vtipný a silný!
Oh, oh, oh!
Mám štěstí nesmírný!
Oh, oh, oh!
Že když ty měl bys spát, můžu u ní stát!

Tajemná je!
Neskutečná!
Na zrcátku pět teček má!
Tajemná je!
Jedinečná!
Úžasná, jak láska sama!
Ona to dá! (Ona to dá! Oh, oh, oh!)

Jedinečná!
Užasná, jak láska sama!
(Oh!)

Jde Beruška!
Už letí k nám!
Ona hned ví, kde pomoct má!
Jde Beruška!
(Jde Beruška, oh, oh!)
Už nejsi sám!
Když přijde k nám, už není tma!
Jde Beruška!

Jde Beruška!
Už letí k nám, oh, oh!
Jde Beruška!
Už nejsi sám!

Když přijde k nám, už není tma!
Jde Beruška!

  Rosalie dozpívala a od Chloina místa se ozval potlesk. Ona miluje Claru Nightingale. Teda... já taky, ale tuhle písničku nenávidím, protože ji Clara napsala pro Berušku a ještě se slovy: ,,Beruško, neznám identitu tvou, ale představuju si tě takovou." Proč jen tak dobře vystihla moje bývalé já?

Turbulence už naštěstí přestávají a můžu si dojít na záchod. Rosalie si začne prozpěvovat něco jiného. Zbytek letu už problémy nebudou... snad.

  Uff, je to za mnou. Takže, jestli jste si všimli, přidala jsem sem vlastní přebásnění Miraculous extended theme song. Takže se nejedná o žádnou oficiální písničku, je to moje vlastní přebásnění. Jo a odpusťte si komenty, že to není přesně přeložený. Ono se to totiž musí rýmovat a musí to sedět, aby se to dalo rozumně zpívat.

Enjoy, bye!😘✌

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 25, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

TečkyKde žijí příběhy. Začni objevovat