Kapitola 1 - Asi něco o mě 💖

9 0 0
                                    

Ahoj jmenuji se Michaela říkají mi Míša .
Stalo se to před půl rokem nastali mi zravotni problemy a mě došlo že asi nebude lehký život nejprve covid 19 a pak moje zravotni problemy 🥺.
Takže jsme šli k doktorce a ta nám řekla že teda na rermatologii. Tak jsme hledali nejbližší rematoligiii a byla až teda v Brně tak jsme se tam mamka obednala .
Ve středu 29.9.jsme jeli do toho Brna na tu rematoligiii a zjistili jsme že má asi hypermobilita což je nemoc která jde vyléčit ale může nadělat paseku pokud nejste gymtasti což já nejsem .Prostě dokážu to co je u ostatních asi nemožné lepší ohýbání mám jak ostatní říkám o sobě že sem ohebne dítě .
Dojeli jsme z Brna a nenechalo mě to spát a řekla jsme to Tondovi 💕 💕 ten mi řekl že to bude časem dobrý a ajnkdny ne tak mě nikdy neopustí bude mi pomáhat stát pri mě asi se chápeme to co je důležité ve vztahu hlavně ta opora.
Začala jsme to pociťovat víc a víc ze má zdravotní problemy 🥺 a začala stojí být nešťastna doktor mi totiž řekla že je to tak na 2 roky léčení a jelikož sem už na střední odborné škole na oboru aranzera tak potřebuju obě ruky aby mi fungovali a tak má problém a nevím co mi šla život naděli . Prozila sem si za těch skoro 17 let už hodně věcí možná vám to povím jindy . Moje křížky zábava je teda Tk Black And White Hodonín a dřív když sem neměla zdravotní problémy 🥺s rukama sem hrála frodbal a nevím jeli se budu moc k němu vrátit ale doufám že jednou ano . V úterý 12.10.2021 jsme se vzbudila s mamkou a v 6:30 nám jel bus do nemocnice tak jsme šli na zastávku a čekali na bus pak jsme nastoupili koupili jízdenku a jeli do nemocnice. Pak jsme vystoupili u nemocnice asi jsme dovnitř na oddělení reablitace a cestou jsme si povidali .Došli jsme tam a šli jsme se nahlásit na recepci myslím a paní nám řekla kam máme jít nejprve sem měla na ty ruky vířivkou a pak magnet .Proběhlo to v pohodě a šla jsme na magnet došla jsme paní mi vysvětlila co má dělat a tak a sedla jsme si na židli a hleděla valsme do zdi respektive tam byl kluk asi 16 let a měl to sami co já ten magnet a potom jsme začali na sebe koukat a usmívat se a vlasne ani nevím jak se jmenuje no prostě sem nemela odvahu se s kamarádi t s ním nebo sním zacit bavit asi chápete sem stydlivá a než něco udělám tak mi to trvá .Tak jsme celých 30 minut což je půl hodina na sebe koukali usmívali se na sebe .Zbývalo pár minut do konce a já se už ukrutně nudila snažila sem se to překousnout a myslet na Tondu ❤️ abych to vydržela . Paní pak řekla konec já sem byla zmatená a tak sem šla už ven z místnosti a stál tam ten kluk a šla jsme k němu že mu řeknu ahoj a jeli by Minská ig ale sdydela sem se tak sem se otocila a šla pryc a říkam si v duchu musím se sním priste s ním seznamit pokud ho potkam a jak sem stala kousek od něho a dívala se na něho tak se koukal do telefonu a jenom se pousmál . Ten kluk měl Červenou mikinu černé boty kalhoty a i ponožky také černý batoh školni.Jeho vlasy měl dole úplně jakoby ples trochu vos už krátké vlasy a nahoře jakoby takovou tu patku co nosí kluci s je to in prostě takový zajimavy sestřih měl . Když sem došla za mamkou na tu chodbu tam sem se porodila pousmála na toho kluka a šla s mamkou z nemocnice na vlak který mi jel 8:17 myslím a do školy tím vlakem na praxi . Svého kluka miluju a nikdy nevymenim on je moje všechno Tonda💖💖💖💖.
Zítra je středa 13.10.2021 a 7:30 mě čeká opět vyrivka a pak těch myslím 8:17 do školy tentokrát máme terorii . takže ozvu zítra nebo někdy zas až zas budu něco vědět nebo budu mít reablitace .

Můj příběh ze stredni školy 🥰⭐Kde žijí příběhy. Začni objevovat