Dobrý den komukoliv kdo toto čte. V tomto textu najdete nic (doslova), a tak komukoliv kdo se chce něco dozvědět doporučuji jít hledat text o něčem. A teď se pojďme podívat na nic.
Nic nemá žádnou povahu mluvit s ním je jako mluvit do prázdná. Nic se o vás nezajímá, nemá totiž jak nic neobsahuje a tak není možno aby se o vás zajímalo. Pokud se zeptáte k čemu by nic mohlo být dobré tak je dobré přesně k ničemu ale také by mohlo být dobrým kamarádem. Možná se ptáte proč, no důvod je jednoduchý nic vás nikdy nebude soudit, nikdy na vás nebude řvát, vždy bude neutrální ať se jedná o cokoliv protože co neexistuje je názorově uprostřed. Nic vás také nikdy nebude pomlouvat. Takže nic vám nemůže ublížit psychicky, no ale může vám ublížit fyzicky? Ne nemůže. Nemůže vám ublížit protože nic není takže fyzická aktivita ničeho je asi stejně reálná jako moje portugalština (poznatek portugalský neumím ani slovo). Některé z vás možná zajímá jak takové nic vypadá na to je jednoduchá odpověď. Nic nemůže nějak vypadat jelikož neexistuje a tak nemá žádný vzhled. Zjednodušeně je nic neexistující neutrální prázdno které se nachází na místě kde bych měl mít mozek (tak proto se mě lidi ptají jestli v tý hlavě vůbec něco mám).
Paradoxem této knihy je že tím
že nic popisují se z ničeho stává
něco. Do pytle.
