Stojím na židli a chystám se ji odkopnout.
Bolí mne krk, nemohu dýchat.
Bolest je pryč, už zmizela.
Stojím tu s ním a jeho ruce mě ovívají. Po tvářích mi začaly stékat slzy. Jsou to slzy štěstí, jsem konečně s ním.
Jeho dotyk, který je studený až mrazivý mě hladí po zádech. „Nemusel jsi chodit za mnou.“ Zašeptal mi do ucha. „Miluji tě.“řekl jsem a políbil ho na rty.
Vražedná zbraň, lano, které svíralo moje hrdlo, prasklo a tělo dopadlo na studenou zem prádelny.
ČTEŠ
Why is love life so short?
RandomProč je milostný život tak krátký? Na toto se odpověď v téhle knížce nedozvíte. Takže má smysl ji vůbec číst? Otevřete ji a příjdete na to sami. Yaoi = boy×boy
