Tak spolu šli po ulici a Callie se zeptala příjemně vypadajícího simíka kolik je hodin a kde najdou obchod a školu a nějaký byt na pronájem. Simík si jich ale nevšímá, jako by je neslyšel. Callie se ale nevzdávala a řekla: "Halóó, pane, kolik je hodin?" Ale simík nic. Zkusila se zeptat i Juliet: "A kde je aspoň knihkupectví?"Ale simík zase nic. "Proboha Juliet, na co knihkupectví? Diví se Callie. "Si koupit slovník simštiny ne?" Zazubila se Juliet. "Někdy se fakt cejtím jako kdyby vedle mě stál naprostej idiot." Řekne Callie. "No tak se hned neutrhuj
Call, Radši bychom měli najít nějakej ten dům." Vyprskne Juliet. A tak se po tom jejich rozhovoru konečně vydali hledat dům. Našli pěkný dům, jmenoval se sedmikrásková chatrč. Sice nebyl tak velký, ale jim stačil a tak začali nakupovat. "Callie, vemem ty růžový ručníky, né ty bílý!" Začala Juliet. "Ale bílý jsou víc cool!!!" A zbytek si asi všichni dovedeme moc dobře představit takže Vás ho ušetřím. Nicméně nakonec byly ručníky bílé :). A jelikož holky byly ve vybavování domů velice úspěšné, tak se jim moc povedl. Obě si nad ním libovaly. "Hele, Juliet, to se nám fakt povedlo." Začne po nějaké době Callie. "Jo no, ale něco mi tady chybí..." Zamrmlá si Juliet. "HA, už vim, malířskej stojan!!!" Juliet milovala malování, a tak se bez stojanu prostě neobešla. Callie ji ovšem vůbec neposlouchala. Koukala ven a byla zaujatá nádherným simíkovským měsícem který náhle vystřídal Slunce. A najednou vrzly dveře a otevřely se...
