Stromy jako žhavé uhlíky,
zlatý záliv kolem prochází,
mezi kořeny vzpomínky
na ty, jež se rozchází.
Pláče panenka v údolí,
sténá panáček v poli.
Stěžují si, že to bolí.
Padá slaná kapka vody
na zem, kterou rozmáčí.
Pouští ven rozbouřené vlny
z moře, které celou dobu utláčí.
Na nebi již září bílý stín.
Na nešťastníky kouká.
V srdci mu bouchá těžký klín.
Žal mu v srdci puká.
