20. část

2.4K 112 8
                                    

Jinak bych chtěla část věnovat IvěVoskov za komentář. Příjemné čtení všem. :)

Čím blíž byl, tím více se usmíval. Roztáhl ruce a já vstala a pomalu šla k němu. Objala jsem ho a on mi to oplatil. "Ahoj" zamrmlal. "Jen ahoj?" řekla jsem a odtáhla se od něj. "Byl jsi pryč rok a řekneš jenom ahoj?" řekla jsem naoko uraženě. Trochu se zamračil, ale já se začala smát na náznak, že to byla sranda. "Pořád stejná" řekl a taky se zasmál. Sedla jsem si zpátky na své místo a všechny sledovala.

~

Proč se tak sakra chovám? Nic jsem s ním neměla. Jenom sex. Tak proč pořád brečím? Nikdo tady pro mě není.Nikdo. Ani Alex. Ví o tom, že tady brečím, ale já ji tady nechci. Nechci aby mě takhle viděla. Zničenou, ubrečenou, totálně nadně. Je pryč pět dní a napsal mi jenom jednou a to ten večer co odjížděli, že se o něj nemám strachovat a takové blbosti. Volala jsem mu už tisíckrát. Ani jednou to nezvedl. Psala jsem mu tisíckrát. Ani jednou neodpověděl. Je asi deset večer a já jsem zalehlá v posteli. Koupila jsem si i velkého medvěda na kterém právě ležím a brečím do něj. A nakonec jsem podlehla a usla.

~

Při té vzpomínce jak jsem každý den brečela. Jak jsem každý den byla zoufalá. Dokonce jsem klesla až tak nízko, že jsem se i párkrát řezala. Přešlo to až po tom co jsem potkala Jasona. Přeběhl mi mráz po zádech a já se trochu zachvěla. "Hej Rose? Rose jsi v pořádku?" zamával mi před očima Rayn. Jen jsem se na něj koukla, usmála se a přikývla. V kabelce mi začal vybrovat mobil a já ho hned vytáhla. Na obrazovce svítilo jméno Jason. Bez přemýšlení jsem to zvedla a poslouchala než něco řekne. " Zlato jsi tam?" zeptal se mě. "Jojo" neubránila se úsměvu. "Dneska zůstanu v práci dýl. Tak jenom abys věděla." kývla jsem i když to nemohl viděl. "Dobře" "Pa miluju tě" "Já tebe taky. Pa" usmála jsem se a položila to. Super, zase bude v práci déle. Je tam celkem často. Asi má hodně práce. "Už budu muset jít" řekla jsem a zvedla se. "Dobře. Tak zatím. Někdy se sejdem" řekl Lil a já jenom přikývla. Všichni se semnou rozloučili a já šla do parku si vyčistit hlavu.

Justin

Když jsem ji uviděl málem mi upadla slina. Už to nebyla ta holka, kterou jsem kdysi šikanoval. Byla nádherná. Co to tady meleš Bieber? Ty nemáš city. okřiklo mě mé podvědomí. Vypada jinak. Zrovna s někým telefonovala a já měl čas přemýšlet. Vrátili jsme se tady s klukama před dvěmi dny. Mobil schovala do tašky a vstala s tím, že musí odejít. Když odešla kluci začali o ní něco říkát. "Ty vole to je kus. Byla už před tím, ale teď. A ten její zadeček. " řekl Lil a já na něj hodil zabíjející pohled. "Klid. Stejně podle toho telefonátu někoho má. " řekl se smíchem. Jen jsem se usmál a dál byl myslí někde jinde. Vím, že mi volala. Vím, že mi psala. Ale já jsem ji to nemohl zvednou, ani ji odepsat, byla by v nebezpečí, i když to byla u předtín když byla semnou , ale teď by byla v ještě větším. No nakonec to všechno dobře dopadlo. Ty grázli jsme zneškodnili a mohli se vrátit. I když to trvalo rok, ale jsem zpět. Stejně krásný, možná ještě krásnější než kdy dřív. Né nejsem narcis. ( :D ). Možná jenom trochu. Ale tak když jsem tak krásnej.

Opět Rose

Vrátila jsem se domů a začala vařit večeři. Trochu jsem z ní snědla a zbytek nechala Jasonovi. Potom jsem se rychle osprchovala ulehla do postele. Přitulila jsem se k svému méďovi. Ano stále ho mám. A po chvilce usnula.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Část o ničem, ale tak nějak jsem to potřebovala ještě dodělat a příští snad bude za něco stát. Jinak asi začnu dávat ty jak se to řekne požadavky nebo tak nějak. Protože mě hrozně mrzí, že nekomentujete. Takže od příští části asi budou podmínky. Ano to je to slovo podmínky. Takže kdyžtak komentujte a pište o věnování. :)

She's angel.. ~Completed~Kde žijí příběhy. Začni objevovat