Zamilovaní ~TodoDeku~

Růže

❄️🔥 :
Pořád přemýšlím nad tím co se stalo v nemocnici, chci znovu políbit jeho rty.. tak moc..
Proč jsem se s ním přestal bavit? Jistě se ptáte no..
Ten kluk Feya, znám ho od dětství ale on si mě nepamatuje, je to hrozný nevychovaný, hnusný kretén..
Pokud nemá toho kterého chce, zabije toho který mu brání a z osoby kterou chce vyšuká duši, potom ho odhodí.. jako kus hadru.
"Snad se ti nic nestalo" řeknu a koukám na zámek.

——TIME SKIP | 24.6 - 12:40 —
Stojím před zámkem, hledám vodu..
Vidím a cítím pohled Feyi na mém těle.
*Izuku kde jsi? Kde jsi?!* pomyslím si bezradně ale pak si vzpomenu na to co říkávala matka

——FLASH BACK——

Mamka :
"V tom zámku jsou malé rybničky, jsou v zadní zahradě. Najdeš tam i rubínové růže, ale pozor! Jsou nebezpečné, tedy ve špatných rukou. Rybníčky jsou obklopeny jabloněmi, na kterých rostou jablka ale ne jen tak ledajaká, každé má jednu schopnost.. ať už špatnou tak dobrou"

—— FLASH BACK END——

Rozběhl jsem se do zadní zahrady.
Byl tam! Byl tam!
Nechal jsem tam vše (skoro) o rubínových růžích a s Izukem na zádech se vydal zpět do města.
Poté jsem si něčeho všiml.
Měl na sobě zelené růže, o těch mi taky matka vyprávěla..
Sundal jsem mu je a položil ho do postele, vnímal a nespal ale asi odpočíval.
Už jsem chtěl odejít když v tom mě něco, nebo spíše někdo stáhl k sobě do postele.
"Chyběl jsi mi" řekl zelenovlásek který mi věnoval pusu na čelo.
"Ty mě taky a.. omlouvám se" řeknu smutně.
Chvíli zaraženě koukal a pak mě políbil.. byl to úžasný  pocit znovu cítit jeho rty na těch mých.
"Neomlouvej se" řekne když se kvůli nedostatku kyslíku odpojíme.

Vítej zpátky Izuku!!