❕IN THE MOONLIGHT ❌

1. Kapitola

Deset ráno. Katarina se trochu protáhla a ve stříbrném sáténovém županu sešla rychle schody a zamířila do kuchyně za účelem nasnídat se. Co jí zrovna nepotěšilo bylo to, že její dvě sestry se v kuchyni nacházeli také. Starší opět uklízela a mladší jedla u stolu cereálie. Mairis svou sestru jen sjela nepříjemným pohledem a dál se věnovala uklízení. Ani Francis se nejevila tak, že by byla v dobrém rozpoložení. Naopak působila nervózně. Věděla, že být se svými sestrami v jedné místnosti je o hubu, ale i tak s pusou plnou cereálií Katarinu pozdravila. "Dobré ráno" zabrblala a dál se cpala svou snídaní. Katarina na ní jen lehce kývla jako odpověď a přešla k ledničce. Sáhla po prvním jogurtu co jí přišel pod ruku a i s lžičkou došla ke stolu a začala jíst. "Hele... Já vím, že mě nemáš v lásce, ale můžeš se na mě přestat tvářit jako kdyby si mě chtěla zabít?" pronesla Katarina k Mairis, která zrovna nechala utírání linky a naštvaně svou mladší sestru propalovala pohledem. 'Jak někdo může být tak arogantní a ignorantský po tom všem co udělal' pomyslela si černovláska v duchu a ještě víc se zamračila. Odhodila mokrý hadr a dala si ruce v bok. Francis hned pochopila, že tohle nebude hezké, ale i tak radši tiše seděla. "Děláš si srandu?" křikla naštvaně a Katarina hned udělala výraz typu: 'Co jsem zase sakra provedla?'. Mairis teď byla zrovna naštvaná takže bylo oboum sestrám známo, že se jen tak lehce neuklidní. "Včera si sem nakráčíš jakoby nic a hned další den se tu chováš jako doma!" pokračovala. To už byla na nohou i Katarina a jen si otírala pusu od její snídaně. Naštvaně pohlédla na sestru a taky si založila ruce na hrudi. "To bude možná tím, sestřičko, že to je pořád i moje dědictví!" oplatila jí křik. Francis už taky stála, ale k jejich hádce se nepřipojovala. Nedopadlo by to dobře. Každé slovo co její sestry vypustili z pusy jí bolelo. Nechtěla aby se furt hádali, ale hold se ty dvě zkrátka na ničem neshodli. "Šīs vairs nav jūsu mājas, Katarina! (Už dávno tohle není tvůj domov, Katarino!)" Katarinu tahle věta pronesená její sestrou v lotištině dvakrát nezabolela. Koho ale zabolela byla Francis. Mairis teď potvrdila, že Katarinu nebere jako svou sestru a rozhodně tu z jejího pohledu nebyla vítaná. "Piekrītu tam (Na tom se shodnem)" I Katarina byla teď vzteky bez sebe a tak moc nevážila slova a ani to jak to její mladší sestřičku muselo bolet. Obě sestry naštvaně odkráčeli každá jinam, jen Francis tam stála jako kůl v plotě. Svezla se na zem a tiše začala vzlykat. Milovala své sestry, ale vždy se trápila za ně. Složila hlavu do dlaní a pokračovala v tichém pláči.

Mezitím Mairis naštvaně chodila po chodbě než popadla telefon a vytočila číslo Masona Deana. Byl to zrzek s nádhernýma modrýma očima a s krásnými ďolíčky. Seznámili se teprve před nedávnem, ale Mairis připadalo jako by ho znala hotovou věčnost. Držela telefon v ruce a stále čekala, až to zvedne. Zvuk ustal a v telefonu se ozval jeho hlas, který černovláska tak moc milovala. "Mason Dean. Přejete si?" zeptal se do sluchátka a nejstarší sestra i přes telefon poznala, že se usmívá. Asi byl v dobré náladě. "Ahoj Masone, to jsem já Mairis" pousmála se nad jeho velmi dobrou náladou. Potřebovala ho vidět. Opřela se trochu o stůl a čekala na jeho odpověď. "Ahoj Mairis! Rád tě slyším. Co potřebuješ" hned bylo poznat, že se usmívá od ucha k uchu a to ho ani neviděla. "Chtěla by sem tě vidět, pohádala jsem se se sestrami a potřebuji si s někým promluvit" sklonila hlavu a začala přemýšlet o Katarině. Tak moc jí štvala. Její sestra hold uměla hrát na nervy a u Mairis to uměla opravdu bravůrně pouhým pohledem. "Určitě přijď, budu rád" mírně si skousnul ret a pro sebe se usmál. I černovlásce už pohrával taky úsměv na tváři. "Platí. Uvidíme se odpoledne" Mairis se spokojeně odebrala do svého pokoje.

Katarina zatím trucovitě malovala na své rty rtěnku a samým naštváním jí zlomila. Naštvaně jí zahodila a rty si poupravila. Své vlasy si hodila na ramena a koukla na sebe do zrcadla. 'Mairis prudí, takže je čas jít do práce' pronesla sama k sobě v hlavě a na vysokých černých jehlách vyrazila pryč z domu.