_3_

8 0 0
                                    

Poslední hodinu jsme šli zdobit tělocvičnu kvůli té besídce.
Ještě nemám oblečení na tělocvik takže si musím vzít školní uniformu, kterou už mám nějakou dobu doma.
Po skončení přestávky jsme se tedy přesunuly do tělocvičny a začaly nosit lavice a dávat je ke zdím místnosti. Chvíli po nás se knam připojili i kluci z jiné třídy. Myslím že byly o rok víš.

Všichni jsme s tedy daly do dodělávání výzdoby. Ale jediné co mi přišlo divně bylo to že výzdobu svěřili zrovna klukům. Jakože pochopil bych nošení těžkých věci jako jsou ty lavice a takhle, ale věšení stuh na strop a rozdělování kytic na zdi a stoly. To bych nechal spíše holkám. Ale co už ony mají nejspíše něco jiného na práci nebo už skončily protože dnes měly tělocvik jen kluci dohromady.

Ten nový vypadal docela zajímavě a chvíli jsem ho jen sledoval. Ale pak jsem se musel také pustit do práce.
Ten nový mi pořád vrtal hlavou, už jen proto že že jsem jeho hlas i smích slušel pořád.

Docela jsem si zde sedl s Tanakem. Chodil se mnou do třídy, vlasů měl oholené a našedlé. Byla s ním sranda. Omluvil jsem se že jo musím na chvíli opustit a šel učiteli oznámit že musím na záchod.

Koutkem oka jsem zahlédl že se baví s Tanakem. To byla moje šance zjistit ale.spon jeho jméno. Tanaka totiž chodil také do volejbalového klubu takže se spolu známé.
Došel jsem tedy za ním a pozdravil ho "Ahoj, prý máte ve třídě někoho nového." Nadhodil jsem jen tak a snažil se být nenápadný aby nezjistili.ze se o něj moc zajímám. I když nevím v čem je problém. Prostě jsem to cítil že to mám udělat takhle. "Jo jmenuje se Nishinoya a je s ním sranda" oznámil mi a já zakýval hlavou ve znamení že chápu. Pak se jen s mávnutím ruky omluvil že musí jít dodělat výzdobu na stolech a odešel. Otočil jsem se a šel ke dveřím protože jsem potřeboval jít pro krabici s plastovými kelímky a talířky. Ve dveřích jsem ale do někoho vrazil.
No do někoho. Ten někdo byl právě ten nový Nishinoya. "Omlouvám se!" Vyhraj zničeho nic a já se trochu lekl. "V pořádku" odpověděl jsem jednoduše a už jsem jen sledoval jeho záda jak s úsměvem běží za Tanakem.

Zrovna jsem běžel za Tanakem, když
v tom jsem ve dveřích do někoho vrazil. Přesněji do nějakého kluka. Byl docela vysoký a své delší vlasy měl svázané gumičkou do menšího drdolu. Uvědomí jsem si na nej dlouho koukám a nic nedělám a proto jsem rychle vyjekl omluvu,když odpověděl běžel jsem.rychle pryč. Ani nevím proč jsem utíkal asi mi bylo moc trapně.

Nasadil jsem svůj velký úsměv a radostně dal běžel za Tanakem.
Spolu s ním jsme se bavily o různých kravinách, a Tanaka pořád říkal něco je manažerce jejich klubu. A tak mě napadlo se jo zeptat v jakém klubu je a jestli náhodou neví jestli nepřijímají nováčky do volejbalového klubu. "Asi jakého že to chodíš klub?" zeptal jsem se tedy. "No do volejbalového, proč? " Jakmile to dořekl myslel jsem že začnu radosti skákat tři metry vysoko! "A NEPŘIBÍRÁTE NOVÁČKY?!" vychrlil jsem na něj. " No záleželo by na jaké by byli pozici , proč se ptáš ??" Optal jsem a doufal že nemají žádné Liberci protože to je přesně má pozice. "No já jsem libero a chci se přidat do volejbalového klubu." Oznámil jsem a Tanakovi se také rozzářily oči " Ty by si se nám hodil. Ve středu tě ráno vezmu sebou na trénink a vyzkoušíme si tě. Co ty na to?" Optal se a já s radostí přikývl. Potom jsme už jen dodělali pár drobností na úpravách vzali si věci a šly domu. S Tanakem jsme měli kousek cesty společně ale pak jsme se museli rozloučit.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 09, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

kdo jsi­? [Yaoi]Kde žijí příběhy. Začni objevovat