Falling In Love SS/HG

1. část

Hermiona:
Tak po prázdninách zase do Bradavic jsem nadšená ale až teď si uvědomují že je to můj poslední rok na této úžasné škole. Když jsem nastoupila do vlaku seděla jsem v kupé sama tak jsem si vyndala knihu a začala si číst. Najednou se otevřely dveře a já vzhlédla od knihy a uviděla své přátele, Ginny ,Rona a Harryho.
Celou cestu jsme si povídali o prázdninách ,kdo kde byl , a obecně co jsme prožili o prázdninách takhle jsme si povídali až  do Bradavic. Před vlakem jako vždy čekal hagrid aby nás přepravil přes jezero. Když jsme vstoupily velkou bránou zasedli jsme do lavic  ke stolům a asi půlhodiny poslouchaly brumbálův proslov.
Najednou jsem ucítila něčí pohled koukla jsem se nejdřív po studentech ale nikdo se na mě nekoukal tak jsem se otočila na profesorský stůl a zachytila pohled černovlasého muže , jejího profesora lektvarů Severuse Snapea, kývnul na pozdrav a trochu se pousmál, Hermiona mu úsměv oplatila a také přikývla na pozdrav. A v hlavě si říkala ,,proč se na mě kouká a směje se to je poprvé co vidím že se ten netopýr směje, I když on je docela hezky a roztomilý když se směje. DOST Hermiono je to tvůj profesor a ty studentka! " * Vyhnala jsem myšlenku z hlavy i když  jsem věděla že na mě Snape kouká řekla klukům a Ginny že jde spát a odešla jsem z velké síně . Na koleji jsem se převlékla do pyžama a zalezla do postele ať jsem na zítra alespoň trochu odpočatá.

Severus
Dneska je první školní den vydal jsem se ze sklepení  a šel do velké síně  když jsem došel do velké  usedl jsem na své místo a za chvíli se rozrazila dveře a v nich ty tupohlavci které se budu tento rok snažit alespoň něco naučit. Koukal jsem po síni  a zastavil pohled u ní u slečny Grangerové, byla tak hezká  ano zamiloval jsem se do ní už koncem 6. ročníku. Neodtrhnul jsem pohled ani když se na mě podívala pousmál jsem se a přikývl hlavou na pozdrav ona mi úsměv oplatila a takže naznačila pozdrav . Pak ale odešla z velké síně a já něco málo snědl a odebral jsem se do kabinetu. Ale nešlo mi usnout bylo teprve 9 hodin večer tak jsem si nalil sklenku ohnivé whisky. A šel na obchůzku hradu.

Hermiona:
Nejde mi usnout už dvě hodiny. Asi se půjdu projít po hradě, opět sem se pohádala s Ronem, sedla jsem si do výklenku a slzy si našly cestu ven a já sem se koukala na měsíc a promítaly se mi všechny  ty vzpomínky co jsem s Ronem prožila. A jelikož se se mnou nebaví Ron tak se mnou nemluví ani Harry. Najednou jsem uslyšela kroky tak jsem se snažila přestat plakat , nešlo to s klukama se znám už celých 7 let a pak se pohádáme.

Severus:
Slyšel jsem někoho plakat tak jsem svižným krokem vyrazil za tím pláčem a viděl tam sedět Hermionu, hrozně moc plakala tak jsem ji chytl za rameno lekla se mě a pak se usmála, divím se i přes tu všechnu bolest se usmívá je velmi silná.

*Rozhovor mezi Hermionou a Severusem*
,, Slečno Grangerová?"
,,Pane profesore? J-já se omlouvám už půjdu na kolej."
,, V pořádku copak se vám stalo že tady tak pláčete "
,, Jenom jsem se pohádala s klukama"
,, Pojďte se mnou"
*Šla s ním do jeho komnat kde si sedli do křesla naproti sobě a popovídali si o tom*

,, Slečno?"
,,Ano?"
,, Asi by jste něco měla vědět"
,,Povídejte"
,, Takže začnu já sem se do vás zamiloval slečno Grangerová a ano už od 6. Ročníku a pochopím když mě nebudete chtít nechci vám podlejzat ale mám vás moc rád a chci s vámi strávit život protože mě děláte šťastného Hermiono "
,,Mám to s vámi stejně pane profesore"
*Políbil ji a byl tím nejšťastnějším člověkem na světě "

*Přišla válka*
Hermiona bojovala ze všech sil a když utíkali z hradu běželi za nimi ty hnusný pavouci které pak brumbálův bratr seslal kouzlo  a odhodil je. Pak jsme běželi do chroptící chýše a uviděli tam Voldemorta a Severuse tak jsme poslouchaly jejich rozhovor.
,, Byl si velmi dobrým služebníkem Severusi byl jsem s tebou spokojen "
,, Děkuji můj pane"
,, Ale jen já mohu žít navěky"
,, Avada keda-"
Hermiona se postavila před Severuse a zelený záblesk ji zasáhl přímo do hrudi, Hermiona padla Severusovi do náruče a darovala mu poslední úsměv , Severus tam klečel s Hermionou v náručí a plakal  nad tím že ji neubránil, objímal její mrtvé tělo a koulnul se na Voldemorta, vyloženě se mu koukal do těch hadích očí a prosil o to aby ho zabil, pak už jen vyšlehl z hůlky zelený záblesk a Severus padnul k zemi  a ve společném obětí s mrtvým tělem Hermiony odešel k věčnému spánku*

KONEC....
Lidi hrozně jsem se snažila tak aby to bylo napsané bez chyby  tak doufám že se vám příběh líbil snaha byla ještě začínám tak doufám že se budu zlepšovat a dotáhnu to ještě daleko a určitě se budu snažit  dávat nové kapitoly ke knížce tady jsem doma a také  do knížky sen nebo realita?! Určitě si to můžete přečíst i když to nebude dokonalé ale snaha byla tak se omlouvám tady za velké chyby ❤️🥰