Začátek

185 8 2
                                    

Už bylo pozdě a mamka na mě volala ať už jdu spát.

Nešlo mi to usnout tak jsem jsem přemýšlela jaké by to bylo přestěhovat se do L.A.
Už jsem byla unavená, tak jsem se konečně odhodlala jít spát.

Když jsem se ráno probudila říkala jsem si byl to "sen" nebo skutečnost a spala jsem vůbec ?

A protože jsem měla prěd 4 měsíci osmnáctiny a slále jsem bydlela s rodiči, odhodlala jsem se na něco takového ( o přestěhování ) zeptat mamky.

Tak jsem šla na to.... Když jsem jí to řekla byla ve stresu a nějakou chvíli brečela a byla na mě naštvaná.. bylo mi to líto, ale pak se najednou rozpovídala a mě přišlo, že jí to pak vůbec nevadilo.

Asi dva týdny poté se mě mamka zeptala jestly tam budu moct kde bydlet. Ani jsem neměla na to odpověď, ale když si někdo chce splnit sen a plnit si ho nadále, musela jsem si něco vymyslet... jasně mami neboj se všechno mám.

V duchu jsem si říkala 'snad nepřijde na to, že jsem lhala' úplně se mi rozbušilo srdce.

Už byl večer a ja byla unavená z toho všeho.

Když uplynuly dva měsíce od oznamení řekla jsem si, že se budu muset chystat (strašně jsem se těšila).

Bylo 4. května a 10. května mi letělo ledadlo.

Moc kamarádek jsem neměla, protože jsem byla normální a holky ze skoly byly namyšlený, pořád měli na každýho nějaký kecy a já se radši bavila s klukama.

Toto je můj první díl doufám, že se vám bude líbit... Omlovám se , že je tak krátký, ale určitě budou delší. Můžete zanechat vote nebo komentář.. DĚKUJI :)

My Life [The Janoskians]Kde žijí příběhy. Začni objevovat