Clickbait Náhledovka (Dnf💚💙ff)

10.

,,Ne, ne ne, teď nemysli. George teď prostě na nic kurva nemysli. Oh bože kam mám jít. Nemysli jen teď ne, prostě potom."

Vyběhl jsem k sobě do pokoje, kde jsem se chtěl zamknout.

Po uvědomění, že klíč od mého pokoje nevlastním, jsem bezmyšlenkovitě šel do koupelny.
_________________________________________
Nepřítomně ležím v stále ještě mokrých plavkách na studené zemi koupelny už asi hodinu.

,,Chci pryč," když zavřu oči představuji si jaký normální den bych zrovna prožíval, kdybych tu nebyl.

Z mích představ mě vyrušilo klepání. Neobtěžoval jsem se na něj odpovídat.

,,George, Jsi tu?"

,,Já... promiň. Nechtěl jsem tě vyvést z míry. Jen... totiž. ,,Dream se odmlčel" Moc mi na tobě záleží. Opravdu nechci aby ses mě bál, co hůř nenáviděl. George jsi tam?"

Na místo odpovědi jsem naštvaně kopl do dveří.

,,Nemáš hlad?" Ozval se Dream po menší odmlce.

,,Vážně si myslíš že si mě koupíš jídlem?" Zamumlal jsem do studené podlahy.

,,No, trochu jsem v to doufal."

,,Dal bych si palačinky."
,,Ať je to debyl sebevíc, umí vařit a já mám opravdu hlad."

Pomalu jsem se zvedl ze země a odemkl dveře koupelny.

Až teď mi došlo jaká mi je celou dobu zima. Převlékl jsem se do suchého, natáhl si mikinu a aby to nestačilo, zabalil se do deky.

S tím vším jsem se vydal dolů po schodech do kuchyně.

Posadil jsem se k jídelnímu ostrůvku a mlčky pozoroval jak Dream smaží jednu palačinku za druhou.

Za pár minut už předemnou stál talíř plný palačinek s marmeládou.

Dream místo toho aby si sedl vedle mě jako obvykle, se držel u kuchyňské linky a zíral na mě.

Nepustil jsem se do jídla hned. Taky jsem naněj zíral, spíš propaloval pohledem.

Myslím, že ho to docela znervóznilo.

,,Pojď se najíst semnou," přerušil jsem oční kontakt.

,,Ne, dík," zamumlal.

,,To je absurdní." Opatrně jsem vzal jednu palačinku a podával mu ji.

Dream nejdřív váhavě, ale nakonec si ji vzal.

Konečně jsem se pustil do jídla.

Dream nejprve pozoroval jak jím, poté ve chvíli kdy si myslel, že se věnuju jen svým palačinkám, si povytáhl masku a pustil se též do jídla.

,,Když nad tím tak přemýšlím, ta nepopsatelně sladká chuť. Přirovnal bych ji k ovoci. NE na tohle teď myslet nechci."

Rychle jsem dojedl a bezzeslova se vydal nahoru do pokoje.

Cesta nahoru byla trochu složitější protože jsem pořát zakopával o deku, kterou jsem měl stále na sobě.
_________________________________________
________________________________________
💚💙