1

96 7 0
                                    

Konečně jsem doma...

Clay (Dream)

"Ahoj mami!" Zakřičel jsem když jsem celý natěšený otevíral dveře od auta.
"Ahoj zlato! Moc jsi mi chyběl." Přitáhl jsem se do mámina objetí. Sedl jsem si na sedadlo spolujezdce a mamka nastartovala auto. "Tak jaký byl let?" Zeptala se mě nedočkavě. "Jo, v pohodě, nebyly žádné problémy."

Pak už jsme si celou cestu jen povídali a zhruba za půl hodiny jsme přijeli před náš dům. Vystoupili jsme a já si šel pro svůj kufr který ležel na zadních sedačkách auta. Vzal jsem ho a běžel za mamkou která už odemykala dveře.

"Ty kráso tady se to změnilo!" Vykřikl jsem přes celý dům. "Nahoře máš pokoj tak si utíkej vybalit a pospěš si za chvíli přijede moje kamarádka se svým synem na návštěvu!" Návštěva? Pomyslel jsem si. "Dobře mami!" Zavolal jsem na ní a už jsem upaloval po schodech nahoru do svého pokoje. Když jsem otevřel dveře tak jsem zjistil že se tady vůbec nic nezměnilo narozdíl od zbytku domu.

*Time skip*

Tak mám vybaleno. Sedl jsem si na postel a rozhlížel se všude po pokoji. Konečně jsem doma...

V tu chvíli jsem uslyšel zvonek. Rychle jsem běžel dolů přivítat se s návštěvou. "Dobrý den." Pozdravil jsem paní zhruba ve věku mojí mamky. Všiml jsem si že vedle ní stojí kluk menšího vzrůstu. Asi tak stejně starý, jako já. "Ahoj, ty musíš být Clay, že ano? Maminka mi o tobě hodně vyprávěla." Řekla mi ta paní a já se podrbal ze zadu na hlavě. "Ano, to jsem já." Můj pohled opět sjel na toho kluka. "Tak pojďte dál." Než jsem stihl cokoliv udělat tak už byli vevnitř. "Ahoj Clay ((neumím skloňovat)), já jsem Elis a tohle je můj syn George, je o rok mladší než ty tak si snad budete rozumět." Tak je mladší než já, pomyslel jsem si. "Já jsem Clay, těší mě." Potřásli jsme si rukou a šli si sednout do obýváku na gauč.

Mamka přinesla nějaké sušenky a kafe pro sebe a Elis. "Tak Georgi, můžeš jít zatím s Clayem k sobě do pokoje a můžete se víc seznámit." Řekla mi mamka a já jsem kývnul na George ať jde za mnou.

Vyšli jsme schody a já otevřel dveře do mého pokoje. "Promiň ještě tady nemám úplně uklizeno zrovna jsem přiletěl z Floridy." Omlouval jsem se mu. "Z Floridy? Ty bydlíš na Floridě?" Začal se mě vyptávat. "Ano, ale teď tady budu tři měsíce a potom letím zpátky." Sedli jsme si ke mně na postel a začali si povídat.

*Time skip*
"Georgi! Odjíždíme!" Ozvalo se z obýváku. Koukl jsem se na George a on na mě. "Nemohl bych u tebe přespat?" Zeptal se mě potichu George. "No jasně že můžeš, budu jenom rád!" A než jsem to dořekl tak mě George chytl za ruku a utíkali jsem dolů do obýváku. Začal jsem se trochu červenat když jsem cítil jeho ruku na té mojí. "Mami, mami, nemohl bych tady dnes přespat prosím?" Zeptal se George jeho mamky když jsme doběhli do obýváku. "Určitě můžeš, ale nemáš tady žádné oblečení."  George trochu posmutněl. "To nevadí já mu něco půjčím." Navrhnul jsem hned. "Tak to by jsi byl hodný, Georgi tak já pro tebe zítra večer přijedu." V duchu jsem začal jásat. "Dobře mami a děkuju! Tak my jdeme s Clayem k němu do pokoje tak ahoj." Vyklopil ze sebe George a už mě táhl zpátky do pokoje. "Tak nashle!" Stihl jsem ještě zakřičet na Elis a George už zavíral dveře.

Tak je za námi první kapitola, doufám že se to dá zatím číst :3 jo a chtěl bych se omluvit za pravopisné chyby prostě jsem dobrej češtin.

Max <3

Blanket • DNF • |CZ| •Kde žijí příběhy. Začni objevovat