Mám jen...
Dream:
"Ty hele Georgi-" Dream to nestihl ani doříct a už ho George táhl na postel. "Pustíme si film!" Vyhrkl když si sedal na postel vedle Dreama. "Gogy počkej, já mám jenom jednu postel nevím kde budu spát." George se zarazil a trochu se nad tou přezdívkou začervenal. "Je ti něco Gogy?" zeptal se ustaraně Dream. "Jak si mě to nazval?" A zase nastalo to trapné ticho. Seděli jsme vedle sebe a já jsem se na něj nedokázal podívat. "A není to jedno?" Pořád jsem se snažil dívat jinam než na George. Bože tohle je tak trapný. "Asi jo." Ulevilo se mi. "Tak jak teda budeme spát? Mám spát na zemi?" zeptal jsem se ho znovu. "Ne to je dobrý máš velkou postel, nebude ti vadit když tady přespíme oba ne?" Teplo se mi nahrnulo do tváří. Bože co to děláš Dreame, prober se znáš ho teprve hodinu a už si do něho zamiloval? Zamyslel jsem se. "Dobře, pokud ti to nevadí." na chvíli jsem zmlknul. "Gogy" dodal jsem a Goerge se znovu začervenal. "Ty jeden, tebe hodně baví mi takhle říkat co? Jen počkej!" zařval George a už se na mě vrhnul a začal mě lechtat. Ještě že nejsem lechtivý. "Já nejsem lechtivý Gogy." George se zarazil a už se zvedal co nejrychleji to jen šlo. "Sakra, ale já jsem!" Zařvala už zdrhal. Vyjel jsem po něm a chytl ho za boky, hodil jsem ho zpátky na postel a začal jsem ho lechtat. "Dost! To stačí Dreame!" řval a do toho se smál. Ležel pode mnou a pořád se jěště smál. V tu chvíli mi došlo, jak to musí vypdat když on leží pode mnou a já jsem jen malý kousek od jeho rtů. Zase jsem zčervenal. Rychle jsem z něho slezl.
Napadlo mě že by jsem mohl dnes večer pozvat kámoše. "Gogy?" "Jo?" odpověděl hned Goerge. "Co kdybych dnes večer pozval kluky?" "Sice je neznám ale jo můžeš." Až teď mi došlo že je George nezná a že mu je budu muset představit. Popadl jsem telefon a napsal jsem jimjestli nechtějí dneska večer přijít. Za chvíli mi přisla odpověď že můžou ale Karl neví, jestli to stihne. (Dejme tomu, že všichni bydlí v Londýně.)
*TIME SKIP* Večer
*Zvuk zvonku* Běžel jsem s Georgem otevřít dveře. "Ahoj!" pozdravili jsme se všichni. "Pojďte dál." Kluci vešli dovnitř a já za nimi zavřel dveře. Mamka odjela na noční takže jsme měli celý dům pro sebe. Už to samo o sobě zavánělo průserem. "Takže Georgi tohle je Nick, Karl a Alex (Quackity)"
Přešli jsme do obýváku a já skočil do kuchyně. Vzal jsem skleničky a nalil do nich nějaký alkohol který ležel na lince. I se skleničkami jsem se vrátil do obýváku. Všichni už seděli na zemi a povídali si. "Tak chlapci, donesl jsem vám pití." Podal jsem jim skleničky ale George se netvářil zrovna dvakrát šťastně když je viděl. Ale nakonec to do sebe stejně kopnul.
Celý večer jsme si povídali a pili. Flaška už byla prázdná. Popadl jsem jí do rukou a chtěl jí odnést do kuchyně, ale Nick na mě zařval "Ale no tak Dreameee, přece jí nechceš vyhodit, zahrajeme si flašku." Otočil jsem se a šel zpátky. Ani jsem si neuvědomoval co dělám protože už jsem byl celkem nalitej. Sedl jsem si na zem vedle George. Flašku jsem dal mezi nás a roztočil ji. Padlo to na Nicka. "Máš crush na někoho, kdo je v téhle místnosti?" ani jsem si neuvědomil že se ho mám nejdřív zeptat pravda nebo úkol ale Nickovi to asi nevadilo....
Pokračování zase někdy jindy :)
MAX
ČTEŠ
Blanket • DNF • |CZ| •
FanfictionDream letí do Londýna za svou rodinou. Jednou k nim domů příjde starší paní se svým synem na návštěvu. Dream se do něj okamžitě zamiluje...