2. Kapitola

40 0 0
                                    


Na nástupišti jsme potkaliHermionu. Objala jsem ji a ona se k nám přidala. Viděla jsem, jak se k sobě sRonem mají. George a Fred šli ke svému ročníku. Já si sedla lavičku a čekala,až uvidím někoho známého. 

Z ničeho nic mi někdo dal ruce na oči. Natáhla jsem ruce do zadu, abych hmatem se snažila rozpoznat osobu.

„Hm, ruce jako lodě. Místo vlasů havraní hnízdo a obnošená košile. Dej ty pracky pryč Pottere." Uchechtla jsem se. Harry dal ruce pryč a sedl si vedle mě. Merline... pomoc.

„Jak jsi to poznala?" zasmál kluk, který si nasazoval své kulaté brýle, a přitom mi koukal přímo do očí. „Ještě jsem si sundal brýle, abys mě nepoznala podle brýlí." Dořekl.

„Nebylo to tak těžký. Nosíš vše po svém strýci, tvoje oblečení je obnošené. Tvoje vlasy jsou jakou kdyby se tam usadila rodinka havranů, která si žije ve velkém přebytu. A tvoje ruce? Vždyť jsou obří! To pozná každý. Plus malá postava." Vysvětlovala jsem mu. Harry se mezitím průběžně začal smát. Na konci jsem se už začala smát taky. V tu chvíli přišla Hermiona s Ronem. Harry se s nimi pozdravil. Pak jsme všichni šli do vlaku. Zlatá trojka si chtěli jít najít volné kupé. Já už chtěla jít na druhou stranu. V tu chvíli mi Harry chytl paži.

„Nechceš si jít sednout knám?" zeptal se s úsměvem. Zrudla jsem jak čerstvé rajče. Jediný, co jsemzvládla bylo přikývnout. Šli jsme najít volné kupé. Když jsme ho konečně našlitak jsme si všichni sedli. Hermiona vedle Rona a já... nevím, jestli bohužel nebobohudík vedle Harryho. Vedle Harryho Pottera. Připadala jsem si jako v prvnímročníku, když jsem seděla jen dvě místa od Harryho. Ale tohle bylo ještě lepší.Sedla jsem si k oknu a koukla z něj. Hermiona si začala číst. Ne na mocdlouho. Ron jí tu knížku sebral a začal si s ní povídat. Harry vypadal unaveně,takže se opřelo opěradlo a hned usnul. Snažila jsem přestat myslet na Harryho.Tak jsem začala přemýšlet o tom písmu. Vím určitě, že jsem to písmo už někdeviděla. Nemám ponětí kde, ale vím že, to určitě byl někdo ze staršího ročníku.Hermiona mi radila Seamuse, Nevila nebo Michaela. Ani jeden si moc nezamlouval.Nevil je nejlepší kamarád. Seamus...nechtěla bych aby mi při líbání vybuchlapusa. Nad tou myšlenkou jsem se uchechtla. A Michael... s ním jsem už jednouchodila. Ani Herm to neví. Měla, bych jí to říct. Aby mi ho furt nestrkala podnos. Jemu to neví že jo. Protože, mě miluje. Já jeho ne. Je odporný. Z myšlenekmě probudila něčí spadlá hlava na mé rameno. Málem mi vypadli oči z důlku, jakjsem se začervenala. Otočila jsem na Hermionu, která si ten její úšklebeknemohla odpustit. Ron vypadal, že si toho snaží nevšímat, protože jinak by Harryho probudil s rozbitým nosem. Hermiona si ten úšklebek nechala po zbytek jízdy. Když jsme přijeli na nástupiště tak Hermiona co nejrychleji odtáhla Rona pryč. Tohle jí neodpustím. No ták...Ginny! Tohle zvládneš! Jen s ním zatřes... Merline...On je tak roztomilý, když spí. Mě se ho nechce budit... A dost Ginervo! Zbuď ho! Je to jen... Merline proč mě tak trestáš...s Harrym jsem zatřásla, aby se probral. 

„Harry...vstávej. Jsme tu..." Šeptala jsem. Harry pomalu začal otevírat oči. Zvedl se. „Merline! Promiň!" Vyjekl, když zjisti, že má hlavu na mém rameni. „Ne....to je v pohodě... to je maličkost." Vzala jsem si tašky a šla ven z vagónu. Harry mě chytl za ruku.

„Jdeš na špatnou stranu." Zasmál se. Šel a já za ním jak ocásek. Celou dobu jsem koukala na naše ruce. Byli jako přilepené. Nechtělo se mi tu ruku pouštět. Sedli jsme do kočáru a furt mě držel za ruku. Myslím, že si toho nevšiml. Když jsme tam přišli tak mě pustil a šel si po svým. Tak na tohle nezapomenu...

Ještě přidám tu poslední

Mia Granger👍💞✨ 

Ginny's love problemsKde žijí příběhy. Začni objevovat