Kousnutí ze tmy

Part 10

Celeste celých pár hodin trávila s Faith, protože nechtěli se pouštět do hrotů. Nechali Zacharyho a Nathana si to vyříkat mezi sebou. Už uběhlo několik hodin a Celeste seděla na pohovce v předsíni. Několik dní neviděla denní světlo a ani neviděla venek. Byla zvědavá, kde právě teď je. V lese, na venkově nebo v městě.

,,Připravená?" Faith jí hodila sluneční brýle, které měla i ona.

,,Jasně." přikývla a vydala se ven. Uchvátilo jí to slunce. Až moc zářilo, ale nemusela se bát, že se spálí, měla totiž sluneční prsten.
Rychle se dostali do auta, protože slunko je začalo dráždit.

,,Příště raději půjdeme podzemím." sundala si brýle a zakryla si krvavé oči, které byly na slunko, až moc slabé.
Faith a Celeste několik minut vyhlíželi Zacharyho a Nathana, ale nikde nebyly.

,,Proč tu nejsou?" Faith nastřežila svůj sluch, jestli neuslyší její bratry. Uslyšela skřípání hlavních dveří a uviděla jej bratry. Otevřeli dveře od vozu a sedli si před Faith a Celeste.

,,To vám trvalo." přísně se podívala na oba dva bratry.

Celou cestu bylo ticho, neměli si co říct. Nikdo z nich neměl potřebu spát.

Ticho Celeste začalo vnitřně užírat, v hlavě se snažila najít něco k navázání komunikace, ale marně. Cítila na sobě pohled Zacharyho, ale její pozornost upoutal hlad. Ne takový jaký mají lidé, ale takový jaký mají ohavné bytosti, jménem upíři. Bylo jí z toho špatně, jako kdybych byla nemocná. Věděla, že teď bude zranitelnější a agresivnější, než nikdy jindy, musí si dávat pozor.

Celeste si opakovaně hrála s prstama a byla nervózní. Nervózní z té chutě a ze Zacharyho. Faith její nervozitu ucítila a dala jí ruku za záda. Pohladila jí a věnovala jí pohled. Uklidnila Celeste a v tu chvíli tenhle pocit, potřebovala. Vycítila, že je mou oporou.

Auto zastavilo před nádhernou vilou, která upoutala Celestinou pozornost, už nejen tím, že ji z každých stran, obklopovaly lesy. Ta vůně lesa, Celeste strašně chyběla. Musela si sáhnout na strom a jejími prsty, projel klid, díky kterému Celeste na chvíli zapomněla na to kdo je a co se děje. Bohužel tenhle okamžik musel skončit.

,,Ukážu ti pokoj." na rameni se Celeste objevila Faithina ruka. Auto už bylo dávno pryč, taktéž i Zachary a Nathan. Vila byla pravý opak předešlého "domova", jestli ho tak Celeste může vůbec oslovovat.
Všechen nábytek byl ze dřeva, všudě víno a svíčky. Občas nějaké ty pavučiny, šlo vidět, že tu netráví, nikdo z nich, čas. Okna byly zašpiněné, ale šlo přes ně vidět, aspoň něco plus. Záclony byly v barvě krve, což se jí líbilo.

,,Tak jdeš?" ozvala se Faith, která čekala ve dveřích, na Celeste. Celeste odtrhla zrak od záclon a šla po sluchu kroků Faith.

........

Po dlouhé době, další kapitola. Je taková kratší, protože miluju vás napínat 👀. Taky chci říct, že doufám, že se vám takhle kapitola líbila, mojí upířátka ❤️

470 slov