Tvůj pov:
Konečně jsme se vrátili domů a já jsem hned šla k sobě do pokoje
"Kampak tak běžíš?"zeptá se když se opírá o práh dveří
"Už bych si chtěla jít lehnout protože jsem unavená"odvim mu zatím co hledám nějakou lampičku nebo baterku protože mám fobií ze tmy ale nic tady není
"Nemáš nějakou lampičku nebo baterku nebo něco já se bojím tmy"zeptám se ho
"Bohužel ale žádnou lampičku tady nemám"odpoví.
No takže super teď tady budu muset v té tmě ležet sama v posteli a bát se
"Ale jestli chceš tak dneska můžu přespat u tebe v pokoji aby jsi se nebála a zítra dojdeme koupit nějakou lampičku"řekne mi už se chystám říct že ne ale pak si uvědomím že bych tady jinak asi podělala strachy a tak mu odpovím jenom"tak jo ale nebudeš na mě šahat"
"Vaše přání je mi poručeno"řekne a zasměje při tom
-----------------------------------------------------------
Ležíme v jedné posteli a jsme k sobě otočený zády ale začíná být docela zima
Zkouším se víc přitulit k peřině ale moc to nepomáhá
Za chvíli cítím jak mám kolem břicha omotanou ruku a jsem přitáhnuta k někoho hrudi
Nebráním se protože vím kdo to je a hlavně je mi zima takže to pro dnešek už nechám být a půjdu spát.____________________________________
Takže je tady další část a ja sama jsem zvědavá co se bude dít dál😂
Jenom bych se vás chtěla zeptat jestli by jste chtěli někdy i jeho pov aby jsme taky věděli co si on myslí😏
ČTEŠ
Setkání po dlouhé době
FanfictionTento příběh bude jen pokračování tik tokoveho příběhu(který ale dále budu psát i tam)tak dál k tomu už asi nemám co dodat a doufám že vás bude bavit