Flirt s literaturou

-1-

Poslední den před začátkem školy.

Není nic horšího než vědět, že další ráno budu mít plnou hlavu starostí a nebudu vědět, kde mi má ta hlava vlastně stát. Zároveň jsem již plná očekávání z toho, že má práce a píle se vyplatí a na konci už budu jen já s diplomem v ruce. Vždy mi všichni říkali, že už jen ta moje tvrdohlavost mě dovede k mým vysněným cílům, měli pravdu.

Konec mého přemýšlení o tom, co jak bude. Je nejvyšší čas vylézt z postele. Je devět ráno a mé kamarádce Mii jsem slíbila, že do večera už budu u ní na bytě. Mia je má kamarádka už od školky a naše společné záliby nás provází všude, když jsme si podávaly přihlášku na vysokou, bylo jasné, že jdeme spolu. Obě milujeme literaturu, a to od doby, kdy jsme zvládly přečíst celou větu. Její rodiče nebyli moc pro její rozhodnutí nadšení, ale je to jejich jediná dcera a nepřejí si nic jiného než, aby byla šťastná. Díky rodičům Mii se nemusíme s ostatními mačkat na kolejích. Mia dostala byt od rodičů, aby měla svůj komfort. Nevím zda to nazývat bytem, je to spíše apartmán, proto mi Mia nabídla, abych zde přes školu bydlela s ní. V prvním ročníku jsme se seznámily se Sarah, která bydlela na kolejích a vzhledem k tomu, že se po nějaké době stala naší dobrou kamarádkou se nastěhovala za námi s Miou, a kdo říká, že kamarádství ve třech nefunguje, tak ještě nepoznal nás.

Po ránu jsem se rozhodla, že dobalím poslední kufr. Naštěstí je nepotřebuji více než dva. Spoustu věcí jsem si nechala právě u Mii v Manchesteru. Poslední dva roky se domů vrací jen na svátky. V Londýně mi bylo smutno bez ní, ale léto jsem si užila naplno právě se Sarah.

Seběhla jsem dolů do kuchyně, kde už mě vítala máma a táta seděl v obýváku v křesle a zrovna pročítal něco v laptopu, který měl položený na klíně.

"Dobré ráno Vaness. Připravena na odlet?" usmála se na mě máma a pohladila mě po tváři. Věděla jsem, že jí je zase smutno. Máme spolu dobrý vztah a jsme si rády na blízku, ale bohužel nejde to vždy. "Nejspíš ano, stále mám strach, že mi něco chybí" spustila jsem kávovar, abych se pořádně probudila, je třeba dát si dvojité espresso. "Neboj za týden letím taky do Manchesteru, mám tam nějakou pracovní schůzku. Přivezu ti to, jen musíš dát vědět. Pak až na Vánoce" ozval se táta, jen jsem mu na to kývla.

Konečně už sedím v letadle. Pokaždé, když jdu na letiště mám strach, aby pro mě nenaběhla speciální jednotka, protože mám třeba o mililitr kondicionéru navíc. Nic takového se nestalo a letadlo bude za chvíli odlétat a já budu mít klid, protože zatím jsou místa vedle mě volná. Věřím, že to vyjde. Už jsem odpočítávala vteřiny, když v tom přiběhl muž, který to stihl tak tak a přisedl si vedle mě. Tak nic nevyšlo to, ale jeden bonus to má, je dost sexy. To bude příjemný let.

Když jsme vzlétli, tak mi ten neznámý muž poklepal na rameno. Netušila jsem vůbec, co potřebuje. Usmála jsem se na něj. "Je něco v nepořádku?" cítila jsem se jako letuška, když jsem mu položila tuto otázku. "Ne, jen jsem se chtěl zeptat, co budete dělat v Manchesteru. Nechcete po příletu zajít na kávu. Nemůžu si pomoct, ale jste od pohledu sympatická a rád bych Vám chtěl vynahradit ten hrozný pohled, když jsem tu přiběhl a nemohl popadnout dech" pousmál se, a to neměl dělat. Jeho úsměv byl kouzelný, hezčí jsem neviděla. Jasně, že vím o tom, že s cizími lidmi se nikde nechodí. Možná zahodím sexy chlapa, ale možná se díky tomu dožiju zítřka. "Těší mě Vaše nabídka, ale dnes mám po příletu na spěch. Kamarádka, mě vyčkává už od rána. Dlouho jsme se neviděly, ale to se napraví. To co budu dělat Vás. ale vůbec nemusí zajímat pane neznámý" ušklíbla jsem se na něj a otočila se ke knize, kterou jsem si nedávno koupila, ale než jsem ji stihla otevřít ozval se zase on. "Jsem Kayle, a ty jsi?" ten je ale šíleně vlezlý, to jsem nezažila. Možná bych ocenila dnes vedle sebe dvě řvoucí mimina, než tady Kayla. "Vanessa. Kayle užij si let a pokud to osud bude chtít, tak se někdy zase setkáme" byl zklamaný, ale zároveň už nic neříkal. Bála jsem se, že bude muset mít poslední slovo, vypadá jako ten typ muže.

Let utekl velice rychle a já se na letišti rozloučila s Kaylem a každý jsme nasedli na taxi a odjeli pryč.