Ze spodního patra rodinného domku se ozýval řev. Tedy, nejenom. Doprovázely ho do ticha noci třeba nadávky, řinčení skla, zvuk rozbíjející se vázy, další nadávky, další řev pak výstřel a pak... Zase ticho. Ticho a klid se do potemnělé ulice zase vrátil.
Kdybyste se zrovna tento moment ocitli v Pavlově ulici, u domu číslo 5. A nakoukli do této nyní až podezřele tiché místnoti vzhledem k předešlým okolnostem večera, naskytl by se Vám pohled vskutku traumatizující.
Předpokládám totiž, že žena, klečící na podlaze svého obývacího pokoje, obklopena nepořádkem, rozbitými talíři, s vázou háji, s pistolí v ruce, hypnotizující do ještě nedávna bílou, nyní však přostřelenou a lehce očmoudělou zed, by Vás poznamenal aspoň na polovinu vašeho budoucího života.
Kdybste však neopustili rychlostí kulového blesku místnost, teď už ani zdaleka nepřipomínající něco obyvatelného, ale zůstali tam. A kdybyste trochu nastražili uši, neslyšeli byste šmouly, (ikdyž by si to určitě spousta z Vás přálo.) ne, ale maniakální šeptání, hodné obyvatele Bohnic, typu - ,,Já ho dostanu, já toho parchanta, votroka dostanu! Já mu dám, srabovi. Utýct? Cha! Zbabělěc... Na mě si žádnej chroust, nebo co to bylo, dovolovat nebude!''
--------------------------------------------
Tkžeeee... zdravím! heh... Em vítám Vás u mé nové a vlastně první knihy tady na wattpadu- O NESMRTELNOSTI CHROUSTA.
Původně, to měla bejt nějaká... řekněme vážná kniha, skoro až filozofická, ale nakonec se z toho vyklubalo... no... tohle. Asi to nakonec není ani nějak promakanej příběh,(jak jsem původně vážně plánovala) ale prostě jenom spontánní kapitoly, vydávané v nepravidelných intervalech... Ale, snad to alespoň jednou za týden stihnu...
mimochodem, funfact- tohle přepisuju ze sešitu dějáku do počítače o hodině ICT.
Ps. Tato část se bude velmi často měnit, protože s ní pořád ještě nejsem úplně zpokojen, vlastně jsem tohle vydal jen na popud mé úžasné nejmennované kamarádky- 12-9-14-4-25
ČTEŠ
o nesmrtelnosti chrousta
Humor~~POZASTAVENO~~ .Možná už jste se jednou objevili v situaci, kdy mezi Vámi a Vaším společníkem zavládlo ticho. Ticho dlouhé a nepříjemné. A v tu chvíli se z úst, ne z těch vašich, může ozvat otázka : ,,Nad čim přemejšliš, vole?" Tak. A co teď? Co...
