- 1 -

6 1 0
                                    



„Toť vše z dnešní hodiny. Nezapomeňte si udělat nějaké zápisky ať se máte z čeho učit!" Řekl učitel. Dnes je pátek, což znamená, že je před námi víkend! Ne že bych tuhle školu neměl rád, ale volno je volno. Teda pro mě to bylo další dělání prezentací a různých referátů. A hlavně se blížil konec semestru. Jsem rád, že už brzy budu moct oficiálně pracovat. Brigády jsou fajn, ale nemáte z nich tak dobré platy jako z opravdové práce ..teda pokud samozřejmě máte nějakou dobře placenou práci.

Když jsem se chystal domů, tak se mi sám od sebe zapnul mobil se zprávama. Bylo to divné, tohle se mi moc často nestává, ale nechal jsem to být. Je fakt, že se mi občas dějí fakt psycho věci, ale já už si zvykl. Navíc, zabývám se počítačovou technikou, takže pravděpodobnost, že mám na účtě nějakého darebáka, je nulová.

Bylo opravdu krásné počasí, to se musí nechat. Musel jsem se jen tak pro sebe usmát, dokud mě nevyrušil můj kamarád Jongin. Je o dva roky mladší, ale máme podobné hodiny a stejnou cestu domů. Jsme totiž sousedé. „Čau Baeku!" Vykřikl Jongin.
„Čau čau." Pozdravil jsem ho též a usmál se na něj. „Co se tak culíš, líbí se ti někdo snad? Nemáš ty holku?" Koukl na mě a já ho šťouchl do ramene. „Ne to vážně ne. Mám jen dobrou náladu." Řekl jsem a koukl na hodiny.

„Chystáš se dnes někam? Že bych tě s sebou někam vzal. Furt jsi zavřený doma a děláš neustále věci do školy, pojď se taky trochu bavit!" Utrousil Jongin a já se zasmál. „Ale nikdo tu školu za mě neudělá." „Notaaaak! Jen jednou! Pak už tě nechám, slibuji!" vytasil rádoby štěněčí výraz a já pokroutil očima. „Tak dobře. Ale jen dneska, rozumíš?" „Ano! Ano! Ano! V 7 u tebe, vyzvednu tě!" Zazubil se a odběhl pryč. Nejspíš za svým přítelem. Jongin je s jeho orientací v pohodě, narozdíl ode mě. Myslím, že jsem straight, nebo v to doufám. Ale nevylučuji, že jsem nad tím párkrát nepřemýšlel. Stále jsem z toho zmatený, nikdy jsem pořádný vážný vztah neměl, ani mě to nelákalo. Ano, ve 24 letech.


„Tak poooojď Baeku! stejně už se z toho nevykroutíš!" Hádáte správně. Jongin mě táhne do baru. MĚ. BYUNA. BAEKHYUNA. Povzdychl jsem si a přestal se tak vzpírat. Neměl jsem šanci se odsud dostat, bohužel. Tak jsem tedy šel za nima dovnitř.

Netrvalo dlouho a už do mě dostali dvě lahve. Mají štěstí, že umím pít alkohol! No jo..těžké časy na střední škole, ale to necháme na jindy. Párkrát mi volalo neznámé číslo, když jsem to zvedl, tak tam bylo slyšet jen nějaké šumění. Bylo to dost divné, ale nechal jsem to být.

Když se mi podařilo dostat domu, najednou mi zapípalo upozornění, ať si zkontroluji stav uložiště. Fajn, tohle už přestává být sranda, ale nechtěl jsem to teď řešit. Vysprchoval jsem se a ulehl do říše snů.

_________________♡__________________

FINALLY!!! máme tu po dvou letech novou knížku! Doufám, že se vám to bude líbit ^3^ Jako vždycky se omlouvám za případné pravopisné chyby! Snažila jsem se vymyslet něco jinačího než mám v konceptech hehe
EnJoY tHiS sHiT <3

terrie




























sending love<3

Firewall || bbh x pcy Kde žijí příběhy. Začni objevovat